Druhá řada Pana profesora odstartuje 1. září na Nově. Do režisérského křesla usedl Braňo Holiček, který natáčel i předchozí řadu, a Jan Haluza. Hlavní scenáristkou se stala Anna Bobreková, která dohlížela na tým a napsala první i poslední epizodu druhé řady.
Co tvůrci prozradili? Jaké příběhy studentů je zasáhly? A přežije vztah Marka a Karolíny?
O čem bude druhá série Pana profesora?
Anna Bobreková, hlavní scenáristka druhé série: Ve druhé sérii se soustředíme na vztah Marka s Karolínou. Každý z nich má diametrálně odlišné vztahové zkušenosti i představy o tom, jak by měla jejich romance vypadat. Takže se to neobejde bez komplikací a větších či menších nedorozumění. Karolína je teď navíc zástupkyní ředitele Krále a s tím se pojí větší odpovědnost – dostane třeba na starost praktikanta (Robert Zavadil), který Markovi pěkně zahraje na nervy. Marek to také trochu přežene se svými alternativními vyučovacími metodami, což mu zavaří až na ministerstvu školství… Milostné trable se nevyhnou ani dobrákovi Pavlovi, kterému zamotá hlavu nová kolegyně Eva. Odhalíme tajemství z minulosti Krále a do Markova života znovu vstoupí dávný kamarád.
Jan Haluza, režisér: O vztahu Marka s Karolínou. Stejně jako byla bouřlivá jejich cesta k sobě, je plná zvratů, vášně a jiskření i jejich společná cesta. Udržet si vztah (a zdravý rozum) vedle někoho, jako je Marek Vlček, není snadné… Ale věřím tomu, že sledovat to bude nesmírně zábavné.
Braňo Holiček, režisér: Především o Markovi a Karolíně. O lásce dvou dospělých lidí, kteří se často chovají „studentštěji“ než jejich studenti.
Takže nás čeká hodně velká romantika, nebo půjde spíše o to, jestli vztah Marka a Karolíny přežije a s ním i oba zainteresovaní?
Anna Bobreková: Čeká nás všechno, co si dovedete u Marka a Karolíny představit. Ti dva jsou vysoce výbušná kombinace, jak v dobrém, tak i ve zlém. Ale i přes svoji tvrdohlavost jim na tom druhém velmi záleží. Ten vztah je přinutí, aby přehodnotili své zdánlivě neměnné postoje. Myslím, že nějakého překvapení se od nich ve druhé sérii divák přece jen dočká!
Jan Haluza: V případě Marka a Karolíny to nikdy nebyla jen romantika… Je to i o (ne)schopnosti vzájemně pochopit toho druhého. Co ale mezi Markem a Karolínou zůstává neměnné, je jejich zájem o trable studentů. A toto neustálé řešení cizích potíží je zároveň hnacím motorem jejich vztahu, stejně jako častou překážkou…
Braňo Holiček: Marek a Karolína jsou jako pes a kočka, a přitom se k sobě vzájemně přitahují. Někdy je těžké říct, kdo je v jejich vztahu onen pes a ona kočka. Nebo kdo je kráska a kdo zvíře.
Kromě toho se dočkáme i trápení a životních peripetií jednotlivých studentů. Vzal vás některý příběh za srdce nebo změnil váš pohled na konkrétní problém?
Anna Bobreková: Mě hodně dojal příběh dyslektického studenta, který svůj problém tají před maminkou, aby jí nepřidělával starosti. Děti si často dávají za vinu problém, za který vůbec nemohou, a snaží se před ním chránit své rodiče. Silný je i příběh integrace Vaška, studenta s Downovým syndromem, kterého se snaží přehnaně chránit jeho sourozenec, i když si Vašek v mnohém dokáže poradit sám.
Jan Haluza: Pro mě je jednoznačně nejsilnější příběh Tommyho – člena kapely Táhni! –, který má handicapovaného bratra Vaška a je jeho ochráncem. Mně na tom celém přišlo velmi svěží, že vše sledujeme hlavně z perspektivy Tommyho. Sledujeme, jak složitý život má nejen Vašek, ale právě i jeho bratr, který cítí, že se o něj musí starat a nést za něj zodpovědnost na úkor vlastního života, přátel, vztahů…
Braňo Holiček: Snažili jsme se, aby měl každý studentský příběh svůj hlubší rozměr. Studenti nejsou jen figurky doplňující vztah Marka a Karolíny. Často jsou to právě oni a jejich příběhy, které Marka a Karolínu učí, jak mají žít. Tedy i ze studentů se můžou stát učitelé. A já doufám, že tento pocit se přenese
i na diváky.
Jaký je za vás nejlepší, nejzásadnější moment druhé série? A na co naopak vzpomínáte neradi, co bylo nejnáročnější?
Anna Bobreková: Nejzásadnějším momentem je určitě žádost o ruku. Kdo žádá koho? To neprozradím, nechte se překvapit! Ale musím vás varovat, neobejde se to bez silných emocí. Pro mě je nejnáročnější samotné psaní a přepisování scénářů. Je to samozřejmě velká zábava, ale cítím odpovědnost vůči divákům a také našim hrdinům, které se snažíme se scenáristy vykreslit co nejvěrněji. Když se pak přijdu podívat na natáčení, už si jen užívám, jak naše příběhy ožívají díky talentovaným hercům a skvělému štábu. A nejlepší momenty jsou ty, kdy se můžu podívat na hotové epizody. I když všechny příběhy už znám, stejně se často neubráním dojetí. Pan profesor je prostě moje srdcovka.
Jan Haluza: Pro mě byl nejzásadnější moment, kdy mi Braňo asi před rokem zavolal, jestli bych s ním tu druhou sérii nechtěl točit. Byl to splněný sen stát se součástí takového projektu. Braňo mi navíc přenechal naprosto luxusní štáb. Za všechny musím vypíchnout kameramana Viktora Smutného, jednoho z nejmilejších a nejtalentovanějších lidí, které jsem kdy poznal. I díky němu bude ta druhá série vizuálně ještě větší bomba než ta první. A asi nejhorší bylo těch čtrnáct dní, kdy jsem čekal na finální rozhodnutí, jestli tu práci dostanu. A taky bylo pekelných pár dní před natáčením, kdy jsem nakoukával, co už natočil Braňo do první pětice epizod a jak moc vysokou laťku budu muset dorovnat…
Braňo Holiček: Každá epizoda druhé série je nejzásadnější. Protože vztah Marka a Karolíny se dynamicky vyvíjí, je těžké říct, který moment je ten nejzásadnější. Je to prostě jízda od začátku do konce. A co bylo nejtěžší? Ranní vstávání. Když o půl páté rozlepíte oči a čeká vás 12 hodin natáčení.
Vojta Dyk s Bátou Kaňokovou jsou už dokonale sehraní z první série Pana profesora. Bylo to během natáčení hodně poznat?
Jan Haluza: Mezi nimi to prostě jiskří. Je to těžko popsatelná chemie, která zároveň vychází z dvou úchvatných hereckých talentů. A nejen ti dva. Mě osobně hodně bavil moment, kdy Marek neřeší problém studentů, ale problém ředitele Krále a jeho překvapivou minulost. Celé je to velmi emotivní a vztah Marka s Králem se ještě víc prohloubí. Musím říct, že ty okamžiky, kdy jsem stál na place a sledoval hrát Vojtu Dyka s Martinem Pechlátem, byly velký zážitek, kdy jsem skoro nedýchal a s husí kůží si uvědomoval, že mám možnost režírovat jedny z našich nejlepších herců…
Braňo Holiček: Je. Ale nejen u nich. Myslím, že u druhé série jsme byli sehraní všichni. Celou dobu natáčení jsme se výborně bavili. A já pevně doufám, že se tenhle pocit přenese i na diváky.
Premiéru druhé řady Pana profesora sledujte 1. září ve 20:20 na Nově a už teď na Voyo!