Tomáš Cibulka do vietnamské rodiny zapadl! Čím si získal tchána a tchýni?

Tereza Dvořáková

Publikováno 7. 4. 2023

Tomáš a Tinni se potkali v michelinské restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, kde si padli do oka. Tím začala jejich společná cesta. Ať už v životě osobním, tak i v tom profesním.

Po společném prozkoumání Vietnamu se rozhodli, že to chtějí začít dělat po svém...

Tomáš Cibulka a Dům u dvou cibulí. Má to nějakou souvislost?
Tomáš: Ten název je podle toho, že se jmenuji Cibulka. Moje žena Tinni není Cibulková, ale řekli jsme si, že si uděláme Dům u dvou cibulí. Chtěli jsme nějaký vietnamský název, který samozřejmě dává trochu smysl, ale tím, že jsme v Čechách, tak spousta domů má název „Dům U něčeho“, například U Dvou slunců nebo U Dvou koček. Řekli jsme si, že to budeme držet tak tradičně, ale zároveň to dáme do toho vietnamského hávu.

Tomáši, jak jste se dostal k vietnamské kuchyni?
Tomáš: K vietnamské kuchyni jsem se dostal díky Tinni, se kterou jsem se začal scházet a vídat. Do té doby jsem neměl s vietnamskou kuchyní žádné zkušenosti, ne určitě v tom kulinářském slova smyslu.

Pohlreichův souboj restaurací  |  FOTO:  TV Nova

Je pravda, že jste se potkali v restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise?
Tomáš: My jsme tam oba pracovali. Tinni přišla později, začali jsme se bavit a začal z toho takový románek.

Kdy jste do Vietnamu odjeli poprvé?
Tomáš: V roce 2018?

Tinni: V lednu 2018 jsme spolu poprvé letěli do Vietnamu, který jsme procestovali od jihu až po sever. Navštívili jsme všechna ta hlavní místa, jako je Saigon a okolí, Danang a okolí, což je vlastně centrální Vietnam, pak jsme cestovali po Hanoi a okolí. Pak jsme se dostali i úplně na sever, což je vlastně Sapa a okolí.

​Tomáš: Tinni mě často brala tady na Sapu na tržnici, aby mi ukázala nejenom ty suroviny, ale tak obecně. Nebyl to žádný kalkul, tenkrát jsme vůbec nevěděli, že si něco otevřeme, byli jsme v začátcích. Chtěla mi odhalit i trochu její kulturu, protože já jsem nevěděl o Vietnamu vůbec nic, to musím přiznat. Nicméně potom už povídat a ukazovat nestačilo, tak si řekla, že mě vezme přímo na místo a naplánovala skvělý výlet od jihu až na sever, což je několik tisíc kilometrů daleká cesta. Vždycky jsme měli zastávku v nějakém důležitém městě. A tam mi ukázala všechno možné. Pro Evropana (a zvlášť pro Čecha) je to naprosto nepředstavitelný svět. Je to nějaký řízený chaos, který je skvělý, usměvavý a nádherný. Kdybych tam nepřijel nebo se tam narodil, tak by mě to možná tak nechytlo, jako když to člověk vidí z první ruky.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ｎｈà ｈａｉ ｈàｎｈ (@nhahaihanh)

Tinni, jak vaše rodina přijala to, že jste si domů přivedla Čecha, učíte ho vaši kuchyni a otevíráte s ním restauraci?

Tinni: Vlastně asi lépe, než jsem kdy mohla čekat a doufat. Naši si Tomáše hrozně oblíbili. I z toho důvodu, že ho naše kultura zajímala. Tím, že se naučil vařit naše jídla, si je získal hned. Když jsme cestovali po Vietnamu, tak si pamatuju, že mi volala maminka a místo toho, aby se zeptala, jak se mám, tak se první ptala, jak se má Tomáš a jak to zvládá. Takže ho přijali víc než dobře.

Pohlreichův souboj restaurací  |  FOTO:  TV Nova

​Jedno z vašich jídel se jmenuje vepřové nožičky jako pes. O co se jedná?

Tomáš: To je jídlo, které jsme tu častokrát mívali. Nemáme ho samozřejmě tak často. A to nejen kvůli tomu názvu, který vám vysvětlím, ale i kvůli tomu, že vepřový nožičky nejsou u Čechů tak oblíbené. Nicméně je to jídlo, kdy se vepřové nožičky upravují jako pes ve Vietnamu, což není žádné tabu, je to surovina, která se tam používá jako jakákoliv jiná. Je to jídlo, kdy se ty vepřové nožičky opálí a naloží do citronové trávy a pak se vaří. To jídlo je skvělé, ale je to pro odvážlivce, protože na těch nožičkách je kůže a tuk a šlachy. Je to taková obíračka, není to, jako když si dá někdo kus masa jako třeba krkovici. Samozřejmě to jídlo je skvělé, ale zároveň ne každý si k tomu tu cestu najde.

Pohlreichův souboj restaurací sledujte každou středu od 20:20 na Nově. Nebo o týden dřív na Voyo.