Marek Záhoř v podání Jana Dolanského způsobuje ve Zlaté labuti problémy hned několika postavám. Už ho sice Gestapo zadrželo, ale dokázal se z toho vyvléknout a dostat se ven. Jak to ale tehdy fungovalo v rámci kriminality v Československu? Jaké byly tresty? A jak fungovala policie?
Dříve ve Zlaté labuti Záhoř pracoval spolu s Bárou Veselou (Marta Dancingerová), která pro něj kradla. Například v první epizodě okradli samotnou dceru majitele Irenu Maškovou (Kristýna Ryška). Báře se podařilo dostat ze spárů Záhoře, ale on jí stále nechce dát pokoj. Vypadalo to, že když ho zadrželo Gestapo, přestane dělat neplechu, ale Němci jej propustili a tak může kout pikle dál.
Spolupráce ze zahraničí
Krádeže se stávaly také za první republiky. A policie tehdy spolupracovala i s kolegy ze zahraničí. „Když vezmeme tu klasickou kriminalitu, která trápí obyčejné lidi, ať už jsou to loupeže, krádeže, přepadení, vraždy, padělání (tenkrát to byl veliký fenomén) nebo obchod s kokainem, obchod s lidmi – prostituce, podílely se na tom všechny národnosti včetně Rakušanů, Němců, Francouzů a Italů,“ řekl nova.cz Radek Galaš, ředitel Muzea policie ČR.
V zahraničí byli také známí někteří českoslovenští pachatelé. „Předkové nebyli svatí, jak se domníváme. A idealizace první republiky je hezká ve filmu, říká se, že to byla doba slušnosti. Byl tu Guth Jarkovský, měli jsme Oldřicha Nového, Otomara Korbeláře, ale skutečný život byl trošku jiný. Vesele bujel kokain, pašoval se sem, na to byla navázaná další trestní činnost. Měli jsme slavné padělatele viz Hrdina, ten padělal libry takovým způsobem, že ředitel Scotland Yardu měl jeho bankovku vyvěšenou nad svým stolem,“ uvedl Galaš.
Pobyt ve vězení
A jak tehdy vypadaly tresty? „Byl jiný systém. Pořád máme římské právo, to u nás stále funguje. Ale u hrdelních zločinů se svolávaly porotní soudy, rozhodovala porota. Existovaly instituce vyšetřujícího soudce, ale hlavně krátkodobé tresty. To znamená, že pachatel mohl dostat trest v řádu několika dnů, což už dnes není možné. A další věcí byly těžké žaláře, kde podle tehdejší dikce mohl být vězeň přikovaný,“ vysvětlil Galaš.
V té době také stále platil trest smrti. „Systémy trestů byly trošičku jiné než dnes. Navíc fungoval trest smrti, který zhruba v 90 % případů nebyl vykonaný. Jak František Josef I., tak Masaryk, Beneš, později Hácha, udělovali v drtivé míře milost, která v té době znamenala doživotí,“ uvedl Galaš.
Technologie
Za první republiky už měli vyšetřovatelé možnost používat řadu kriminalistických metod. „Byla jich celá řada. Třeba u případu balistiky máme zatím nejstarší dokumentovaný balistický posudek z roku 1907, jednalo se o vraždu zastřelením. V roce 1909 máme zastřeleného detektiva na Žižkově a tam byla balistika taky. Dělal se popis osoby, identifikace osob. V přelomu století byla bertillonáž a získává navrch daktyloskopie, která byla fenomenální. První republika používá mechanoskopii. Krevní stopy se vyhodnocovaly… tam se dalo určit maximálně, jestli je to lidská krev a jaká krevní skupina,“ popsal Galaš.
Četníci a policie
V Československu zločiny řešila policie i četníci. „Státní policie byla od roku 1785, četnictvo až od roku 1850. Nicméně policii měla hlavně statutární města, to znamená Plzeň, Praha, Kladno, Brno... A zbytek republiky mělo na starost četnictvo, ti byli všude na venkově. Společné měli veřejný pořádek, ochranu majetku, ochranu zdraví a života. To bylo jejich prioritní poslání, ale každý to dělal v jiné uniformě. Četníci byli vojensky organizovaní, ale neměli kriminálku. Policie na druhé straně nebyla vojensky organizovaná. Četníci byli apolitičtí, neměli volební právo… Policie byla podřízena zemskému prezidentovi a to byl typický politický úředník,“ dodal Galaš.
Seriál Zlatá labuť sledujte každý čtvrtek ve 20:20 na Nově. S předstihem najdete epizody na Voyo!