
Dramatické scény, návaly emocí a silný příběh, který přiměje k zamyšlení. Jitřní záře žádala od herců velkou soustředěnost. Ačkoliv mají na natáčení všichni aktéři krásné vzpomínky, netají se tím, že to pro ně nebylo vždy jednoduché. Jak probíhalo natáčení? A co se dělo mimo kamery?
Petra Bučková si se svým seriálovým partnerem Janem Plouharem užila adrenalin hned při prvním natáčecím dni, kdy je v pět ráno posadili na koně. „Honza při jiném natáčení z koně spadl a já na něm taky moc nejezdím. Říkali jsme si, že to dali na první den, aby nás mohli přeobsadit, kdybychom se zrasili, protože ještě nebude tolik odtočeno,“ směje se herečka.
Natáčení bylo poměrně složité. Své o tom ví také Ivana Andrlová, která si zahrála zdravotní sestřičku z kojeneckého ústavu. „Myslím si, že si to všichni užili, i si užili. Protože ty podmínky nebyly vždycky úplně ideální,“ přiznává. Například u scény, kdy přichází maminka Jitřní záře za velkého deště do kojeneckého ústavu, měli k dispozici jenom jednu cisternu vody. „Vždycky tam je nějaké ale,“ dodává Andrlová.
Skoro každá scéna byla emočně vypjatá a herci se na to museli pečlivě připravovat. „Pro mě byla nejnáročnější scéna, co jsme točili ve Španělsku. Ta scéna s fackou v prvním díle, kterou to začíná. Tam ty emoce nejvíc lítaly,“ vzpomíná Denisa Biskupová, která ztvárnila náctiletou Jitřní záři.
Veselých scén v seriálu příliš není, proto byli herci rádi, že se o zábavu na place nevědomky staral jeden ze seriálových synů Petry Bučkové. „Uprostřed vypjaté scény vždycky něco řekl a my jsme se všichni zbourali. Rudíkovi bylo jedno, jestli se tam brečí nebo cokoliv. Prostě když ho bolely ruce nebo něco, tak se doprostřed brečící scény ozvalo ‚já mám sopel,‘“ vypráví Bučková, která se později dozvěděla, že režisér poté začal dávat malému Rudíkovi tajně před záběrem čokoládu, aby měl plnou pusu a během natáčení nic neřekl.
Ačkoliv to vypadá, že si herci v příběhu užívají sluníčka, scény se natáčely na podzim a v zimě, a proto se herci v jakékoliv chvíli mimo kameru balili do kabátů a využívali hřejivé polštářky, a to i při natáčení u moře. Navzdory tomu Bučková na natáčení ve Španělsku vzpomíná nejraději. „Viděli jsme to moře, foukal tam vítr a my jsme něco do větru s Honzou volali. To byl najednou pocit takové svobody a toho, že už to bude hotové. To bylo hezké,“ popisuje na závěr Bučková s dojetím.
Jitřní záře přinesla divákům příběh rodiny, která se rozhodla žít mimo systém. To se ovšem nelíbilo úřadům a s rozdílným přístupem k životu nesouzněli ani sousedé. Jak daleko může takový boj zajít a kde začíná a končí svoboda jednotlivce? Podívejte se na Voyo, kde nyní najdete všechny díly minisérie.