Jakub Burýšek otevřeně: O Buldokovi i novém zpracování Úplného zatmění

Hana Grigarcziková

Publikováno před 2 h

Příběh prokletých básníků Paula Verlaina a Arthura Rimbauda Úplné zatmění v roce 1994 zfilmovala režisérka Agnieszka Holland. V titulní roli exceloval Leonardo DiCaprio a David Thewlis. Příběh plný sexu, absintu a poezie si teď obléká český kabát a vstupuje na divadelní prkna Činoherního klubu. A s ním v nezvyklé herecké poloze jako mladý Rimbaud i Jakub Burýšek, který se do paměti diváků televize Nova zapsal rolí ambiciózního policisty v komediální detektivce Buldok z Poděbrad.

Ambiciózní policista Ucho dostával od poručice Fabiánové, kterou osobitě ztvárnila Sabina Remundová, pěkně za uši. Na jevišti činoherního klubu se ale promění v prokletého básníka.

Na Buldoka z Poděbrad diváci často vzpomínají a volají po pokračování. Jak jste na tom vy?

Na Buldoka a celou naší buldočí partu v čele se Sabinou vzpomínám s obrovským nadšením. Bylo to krásné období, kdy jsem poznal spoustu skvělých lidí/profesionálů a mohl se učit novým věcem. Takže kdybychom se tam mohli v našich rolích zase vrátit, bylo by mi jedině potěšením.

Galerie

+ 8 dalších fotografií

+ 7 dalších fotografií

Všechny díly Buldoka jsou ostatně k vidění na Oneplay, podíváte se někdy třeba z jisté nostalgie také?

A víte, že někdy i ano? Člověku se tam vybaví situace, co v určitý moment prožíval, co se mu nepovedlo, kde měl okno a co ho naopak překvapilo nebo potěšilo. Takže občas ano. 

Podzimní čas vysloveně svádí ke čtení knížek, sledování televize... Máte nějaký tip, který jste pro sebe zrovna objevil a který vám nevlídné počasí zpříjemňuje?

Teď mi čas doma, kvůli docela náročnému zkoušení zpříjemňovaly sitcomy, jako Jak jsem poznal vaši matku nebo Teorie velkého třesku. Dále jsem koukal na dokumenty o naší planetě a po večerech nová série American Horor Story. A ještě show Možné je všechno. No a samozřejmě poezie.

Baví vás vlastně podzim? A čím?

V každém ročním období si najdu něco, co mě těší. Ale pak už mi to přijde dlouhé a těším se na to další. Haha.

Je zřejmé, že ho trávíte v divadle a připravujete se na premiéru Úplného zatmění. Je to hodně bolestivé? Nebo to jde hladce? A je dobré znát předlohu, v tomto případě filmovou?

Tak je asi jasné, že film a divadlo je něco úplně jiného. Film měl premiéru před 31 lety… nebo tak nějak. Celková koncepce a režijní poetika naší paní režisérky je taky něco jiného, než na co je běžný divák Činoherního klubu zvyklý. Což není na škodu. Zároveň se věci proměňují a je dobré divákům nabídnout i něco trošku jiného. Pro mě to znamenalo najít si k paní režisérce důvěru, věřit jí a nechat se jejím viděním strhnout, i když to pro mě často znamenalo lámání se uvnitř sebe a pochopit jiný pohled, než jsem třeba měl já. A to pro mě bylo zpětně velmi cenné. Neměla to se mnou jednoduché, ale stejně, jako já, jsme se nevzdávali, došli společnému pochopení a za to jsem ji velmi vděčný. 

Galerie

+ 11 dalších fotografií

+ 10 dalších fotografií

​Mají policista Michal Švanda z Buldoka a básník Arthur Rimbaud z Úplného zatmění něco společného, přestože jsou to na první pohled odlišné postavy?

Obávám se, že opravdu ne. Jen interpreta. 

Rimbaud byl pořádný bouřlivák. Čím vás tahle kontroverzní osobnost zaujala?

Asi ve své neuchopitelnosti a přísnosti k sobě samému. 

Umíte se vybouřit po svém?

Určitě. Ale jsou třeba představení, po kterých ten pocit vybouřenosti pociťujete fyzicky i psychicky a máte vystaráno. Pak už chcete jen klid s rodinou, kamarády a v přírodě.

Vášnivý vztah Rimbauda a Verlaina byl plný lásky, ale také hádek a žárlivosti. Dokážete pochopit, co je k sobě tak silně přitahovalo?

Snažím se, bylo to nahoru a dolů. My ty věci konkrétně pojmenované máme, ale taky tam podle mě bylo jak se říká - Něco mezi nebem a zemí… Ale to opravdu nevím, jak se hraje. 

Rimbaud začal psát poezii už jako teenager. Jakou zálibu jste měl v té době vy?

Studium, zpěv, chození do divadla se Štěpou Kozubem a Robinem Ferro a naše společné večery u významných českých i světových filmů. 

Galerie

+ 13 dalších fotografií

+ 12 dalších fotografií

Sex, absint a poezie. To jsou hlavní ingredience příběhu prokletých básníků. Která z nich vás na hře nejvíc baví?

Řekněme, že absint bych dal až na poslední místo.

Hra přináší i velmi intimní a odvážné scény. Je pro vás těžké odhalit před diváky takovou stránku své postavy?

Jo to určitě a někdy tam ty emoce hrozně přeskakují a člověk musí mít vnitřně nabráno, zkoncentrováno a nějak to vybudováno. Jinak by si to netroufl aspoň trochu pustit… Nebo na jevišti různé či oné věci dělat. 

Co byste si přál, aby si diváci z představení odnesli? Ať už jde o příběh velké lásky, nebo o samotného Rimbauda?

Spíše bych si přál, aby nešli diváci na představení s očekáváním velké homosexuální romance. Ale aby byli otevření podnětům a specifickému uchopení. Ostatně Rimbaud chtěl rozrušovat smysly… 

A jaké máte přání vy sám? Jen tak momentální.

Být zdravý, šťastný a v klidu.