ODHALENÍ: Klasický animák Sněhurka a sedm trpaslíků ovlivnil samotný William Shakespeare!
Zdroj: oficiální zdroj
Aktualizováno
Proslulý anglický dramatik a pohádkový trpaslík z příběhu bratří Grimmů. Co mají společného? Více v článku!
Sněhurka a sedm trpaslíků, klasická pohádka ze studia Walta Disneyho, byla prvním celovečerním projektem studia a je volným převyprávěním pohádky z pera bratří Grimmů. Zlá královna, která chce být nejkrásnější ženou na celém světě, v ní žárlí na svou nevlastní dceru princeznu Sněhurku, která je krásnější než ona.
FOTO:
oficiální zdroj
• Sněhurka a sedm trpaslíků je mnohými považována za nejstarší celovečerní animovaný film, vždyť první diváci ji viděli již v roce 1937! Prvními celovečerními animovanými filmy však byly El apóstol (1917) a Sin dejar rastros (1918) od Argentinského tvůrce jménem Quirino Cristiani, bohužel jsou však považovány za ztracené. O něco mladší, ale dochovaný, je německý film Dobrodružství prince Achmeda (1926), který je 65 minut dlouhý a celý je animovaný v siluetách.
• Sněhurka a sedm trpaslíku (1937) si však přece zachovává prim: byl to první animák, na jehož tvorbu byla použíta technika CEL animace (podle průhledného celuloidového filmu). Tato technika se také nazývá klasickou animací a do nástupu počítačové animace se jednalo o dominantní techniku tvorby animovaných filmů.
• Někteří z animátorů byli proti použití jména Šmudla (v originále Dopey), s tím, že se jde o příliš moderní slovo, které se do pohádky nehodí. Walt Disney je nakonec všechny přesvědčil argumentem, že onen výraz použil již samotný William Shakespeare v jedné ze svých her. V žádné ze Shakespearových prací se však toto slovo neobjevilo!
FOTO:
oficiální zdroj
• Kreslení cesty trpaslíků domů, které ve filmu trvá jednu minutu, zaměstnalo pět kreslířů na půl roku.
• Film byl do češtiny nadabován dvakrát – v roce 1938 a při obnovené premiéře v roce 1970. Zatímco jména trpaslíků z prvního dabingu (Prófa, Rejpal, Štístko, Stydlín, Kejchal, Dřímal a Šmudla) vešla i díky literatuře ve všeobecnou známost, jména z druhého dabingu (Doktor, Brumla, Hopla, Stydlík, Kejchal, Klimba a Šmudla) se nikdy výrazně neujala, a to i přesto, že první dabing byl považován za ztracený. Roku 2014 jej však našli dabingoví nadšenci v jedné soukromé sbírce.
• Během nahrávání byla Lucille La Verne, představitelka královny, požádána, zda by pro královnu v přestrojení nemohla udělat starší hlas. La Verne na pár minut odešla, a když se vrátila, předvedla přesně to, po čem tvůrci toužili. Když se jí ptali, jak to udělala, odvětila: „Ále, jen jsem si vyndala zuby.”
• Sněhurka byla první z mnoha Disneyovek, které měly premiéru v proslulé síni Radio City Music Hall v New Yorku. Po premiéře se musely všechny sametové potahy vyměnit. Děti v publiku byly totiž scénou, kdy se Sněhurka ztratila v lese, natolik vyděšené, že se pomočily. Vzhledem k tomu, že film byl v síni ještě několikrát promítán, se správci síně pro jistotu připravili, aby dokázali měnit potahy po každé projekci.
• Walt Disney chtěl, aby Sněhurčin hlas byl něčím výjimečným, proto její představitelku Adrianu Caselotti, svázal velmi přísnou smlouvou. Kromě drobné role v Čaroději ze země Oz (1939) tak již v žádném filmu nezpívala, ačkoli byla velmi nadanou zpěvačkou.