Tak šel čas s Hanou Zagorovou: Od rozpustilé dívenky k pěvecké legendě
Publikováno
Nedělej Zagorku! Hana Zagorová ovlivnila nejen hudební branži, ale také módu a slovník česko-slovenského publika. Vždyť kdo z domácích interpretů dal jméno i ustálenému slovnímu spojení? Projděte si s námi život pěvecké legendy, která popové scéně udávala tón už od šedesátých let dvacátého století.
Hana Zagorová se začala učit na piano už v šesti letech, v devíti sepsala sbírku veršů. A v jedenácti dokonce i vlastní divadelní hru.
Vzornou a uťápnutou holčičkou ale rozhodně nebyla.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak vzpomíná v dokumentu Nedělej Zagorku!, když se na gymnáziu stala nějaká lumpárna, kantoři se jí hned ptali, zda v tom nemá prsty.
Hana Zagorová patřila k mnoha umělcům ze severní Moravy, jakými byli Marie Rottrová, Věra Špinarová či Karel Kryl, kteří tehdy oslnili celé Československo. Díky svému talentu se brzy i ona měla rozlétnout do světa.
Šedesátá léta: Blonďaté zjevení
Pro Hanu Zagorovou bylo v šedesátých letech klíčové studium muzikálového herectví na brněnské JAMU. Podle pamětníků by jí ale dráhu popové hvězdy nikdo nepředpovídal. Už na studiích platila hlavně za vynikající herečku. Vše se změnilo na konci šedesátých let. Se singly Svatej kluk a Prý jsem zhýralá se dostala do podvědomí širšího publika a v anketě Zlatý slavík se umístila na pátém místě.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
I přes velké úspěchy ale musela studium přerušit kvůli zdravotním komplikacím, které ji provázely celý život. I ty vedly k tomu, že nakonec nemohla mít děti.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Koncem šedesátých let se pak přestěhovala do Prahy a po nabídce Jiřího Štaidla účinkovala v divadle Apollo po boku Karla Gotta.
Sedmdesátá léta: Na pódiu s Rezkem i Drupim
V sedmdesátých letech na sebe upozornila hostováním v divadle Semafor v představení Kytice. V roce 1973 se seznámila také s baskytaristou Karlem Vágnerem, který ji dal dohromady se zpěvákem Petrem Rezkem. Nesmrtelné hity Asi, asi nebo Duhová víla přišly brzy na svět. Oblíbenost Hany Zagorové stále rostla. V letech 1974 a 1975 získala bronzového Slavíka. V roce 1977 se pak dokonce umístila na druhém místě. Na pódiu nechyběla ani s italským zpěvákem Drupim, který byl v socialistickém Československu nesmírně oblíbený. Jak vzpomíná sám Martin Dejdar v dokumentu Nedělej Zagorku!, nic nebylo víc než Drupi!
Osmdesátá léta: Vrchol kariéry i Několik vět
Kdo říká, že ve čtyřiceti letech nemůžete být idolem náctiletých? Hana Zagorová se spojila s duem Hložek a Kotvald, aby dali život hitům jako Jinak to nejde či Ahoj léto. Jak vzpomíná Jaroslav Hložek v dokumentu Nedělej Zagorku!, spolupráce s Hanou Zagorovou je tehdy profesně neuvěřitelně posunula. Zagorová byla vždy přesná, profesionální a spolupráce s ní přilákala ty nejlepší tvůrce z oboru.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ačkoliv byla Hana Zagorová na vrcholu kariéry, nebála se v červnu 1989 podepsat petici Několik vět, v níž hnutí Charta 77 požadovalo propuštění politických vězňů a svobodu slova. I přes nátlak, výslechy a odposlouchávání odmítla podpis odvolat. Byla jí zastavena činnost a až do pádu komunistického režimu nesměla veřejně vystupovat. Pád železné opony měl ale brzy přijít.
Devadesátá až nultá léta: Šťastné roky s životní láskou
Po pádu komunismu se Hana Zagorová uchýlila do ústraní, aby se věnovala svému muži Štefanu Margitovi. V tom našla životního partnera i oporu, kterou po celý život hledala.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
O jejím talentu svědčí nejen to, že se v devadesátých letech psala scénáře k několika pořadům, ale i její moderování pořadu Hogo Fogo. V něm vystupovala se svým mužem a náctiletým divačkám opět sebrala dech, když si jako hosta pozvala milovanou Natalii Oreiro.
Na sklonku života začala spolupracovat s řadou mladších umělců, mezi kterými byl například Jan Bendig, Michal Hrůza nebo Marek Ztracený.
Ani na konci života neztrácela Hana Zagorová šarm, lidskost a nadhled, kterou promítla i do jedné ze svých posledních písní Já nemám strach. O to, že na ni fanoušci zapomenou, nemá strach snad nikdo.
Život legendy si můžete připomenout v dokumentu Nedělej Zagorku!
TOP články
Nejnovější
Nejnovější videa
Články
