Pořady
Ulice
DRSNÉ ÚTOKY: Představitel Miloše kvůli roli v Ulici trpí

DRSNÉ ÚTOKY: Představitel Miloše kvůli roli v Ulici trpí

Aktualizováno 24. 9. 2018

Jiří Štrébl, který hraje v seriálu Ulice Miloše Knoblocha, musel čelit dost drsným útokům. Co všechno musel vytrpět? Podívejte se na celý rozhovor!

Když před pěti lety přišel do Ulice, patřil k nejméně oblíbeným figurám seriálu. Jeho postava Miloše Knoblocha štvala i herce samotného, a tak si ji Jiří Štrébl začal pomalu a nenápadně upravovat k obrazu svému. A dělal to tak chytře, že z ryzího záporáka Miloše nenápadně vytvořil v podstatě sympatického chlapíka prosté mysli. Miloš buranem byl, je a bude, jeho představiteli už ale nikdo za chování v seriálu nejspíš ciferník nerozbije. Není důvod...

FOTO: TV Nova

Díky Milošovi máte na obličeji památku, co se stalo?
Podal si mě jeden chlápek na toaletách v kavárně. Nadával mi, že jsem hnusný na Emu, snažil jsem se mu vysvětlit, že to je jen role, ale bylo to marné, vzal mě hlavou o dlaždičky. To se mi ještě kvůli žádné jiné roli nestalo.

To ale není jediná újma, ke které jste díky Milošovi přišel, že?
Myslím, že nejhorší to bylo v době, kdy se Miloš zbavil psa, fenky Roxy, kterou si pořídila Ema. Lidé mi nadávali na ulici, zničili auto a pořád se mě někdo ptal, kam jsem toho psa dal. Kamarád mi proto z recese nechal udělat tričko s nápisem „Roxy jsem sežral“.

FOTO: TV Nova

Od té doby prošel Miloš vývojem...
To je pravda. Před pár lety to byla neoblíbená záporná postava a mě samotného to mrzelo. Myslel jsem si, že má Miloš jiný potenciál, že to není zlý člověk. Je prostší, ale má selský rozum a v jádru je to dobrej člověk, jen se občas chová jako slon v porcelánu. Od počátku jsem se snažil do scénáře vnést nějaký humor a to se mi dařilo čím dál víc, až se Milošova postava oproti začátku dost změnila a doufám, že našla zalíbení i u diváků.

I vám se s ním už žije líp?
Teď už mám Miloše rád. Je mi sympatickej v tom, že se zamilovává, ale ve skutečnosti by to nikdy nedotáhl. On se tak maximálně opije, pokusí se dát ženské pusu, pak o tom hodně mluví, ale ve skutečnosti miluje svoji ženu Evu, i když na ni neustále nadává. Ve skutečnosti by jí nikdy nezahnul. Myslím, že by si zasloužil i nějaké bydlení, aby nemusel pořád jenom chodit k někomu na návštěvu (smích).

Manželku Evu hraje vaše bývalá partnerka Vanda Hybnerová. Jak to funguje?
Je to určitě výhoda, že se známe. Bylo by nepříjemné, kdybych měl hrát dlouhodobě vztah s někým, kdo by mi nebyl blízký nebo sympatický. S Vandou jsme kamarádi, máme spolu nějaké věci prožité a v tom vidím jenom výhody.

FOTO: TV Nova

I proto, že je Miloš dnes veskrze komická postava, při natáčení s vámi rozhodně nuda nehrozí...
Tak někdy se to stane, že to nevydržíme a lehneme smíchy, ale to je na tom krásný, když se řekne stop a lidi se rozesmějou.

Dokáže někdo rozesmát i vás?
Jasně že jo. Nedávno se to povedlo Ljubě Krbové. Byla pauza na oběd, já jsem seděl u jídla a tahle dáma za mnou přišla a řekla: „Ahoj Jirko, nechceš ochutnat moji buchtu?“ Tak to mi vypadla lžíce z ruky. Pak se ukázalo, že to máme ve scénáři, jenomže já ho ještě nečetl.

FOTO: TV Nova

Do jaké míry se v Milošovi vidíte?
Myslím si, že mám také smysl pro humor, ale ten Milošův je trochu obhroublejší. Samozřejmě do něj plno věcí dávám ze sebe i z toho, co zaslechnu v tramvaji, v hospodě, mezi mými kamarády. A také do něj vkládá něco i moje partnerka.

Jak to myslíte?
Když se s ní doma učím, občas mi řekne, abych tam pro ní propašoval něco, co není ve scénáři. A musím říct, že se mi to z 95 % podaří. Ona se pak na to dívá, jestli jsem splnil zadání. A dost často některé věci ze scénáře naopak vyškrtávám. Většinou hrubé výrazy. Miloš je přes čáru, ale není hrubej.

A jaký jste vy?
Jsem společenský člověk, nerad jsem sám. Dovedu sedět i tři hodiny v hospodě ve společnosti různorodých lidí, bavit se s intelektuály i bezdomovci. Dva roky jsem chodil do hospody, kde jsem se potkával s lidmi, kteří mnohokrát seděli ve vězení. Trvalo několik let, než mě vzali mezi sebe. Byli mezi nimi i vrazi a bylo to pro mě hodně inspirativní poslouchat jejich příběhy...

FOTO: TV Nova

Promiňte, ale jaké to je sedět u stolu s vrahem?
Když jsem nemyslel na to, že někoho zavraždil a vnímal jsem jen jeho příběh, bylo to zajímavé. A v tu chvíli ho nevidíte jako odporného člověka, ale jako člověka, který něco zažil, a snažíte se pochopit, proč se to stalo, i když se to často pochopit nedá. Nebyly to příběhy lidí, kteří by někoho zabili proto, že ho chtěli okrást, většinou se to stalo v rodině a mělo to nějaké kořeny.

O tom byste mohl napsat knihu a doprovodit ji vlastními fotkami. Fotíte ještě?
Fotím! Mám málo času, ale fotím a doufám, že budu mít výstavu. Už jsem ji neměl několik let a chtěl bych nějakou větší. Všechno to stojí na mojí pomalosti, můj problém je čas. Teď scanuju fotky z roku 1998, jsou to tisíce fotek.

Tak to máte přes léto co dělat... Nebo máte jiné plány?
Budu mít částečně pracovní léto a jinak nemám nic konkrétního. Možná pojedu někam k moři, ale uvidím. Moje děti u moře bydlí, tak na pláž se mnou už jezdit nechtějí. Žijí v Izraeli a já za nimi rád jezdím. Miluju tu zemi, ne nadarmo se jí říká Svatá země. Přitahuje mě a mám to tam moc rád.

FOTO: TV Nova

Máte rád dovolenou pod stanem?
Mě na tom baví právě to, že je to strašně nekomfortní záležitost. Během roku těch více či méně luxusních hotelů projezdím dost díky zájezdovým představením. Na hotelech miluju skvělé ranní snídaně, ale jsem šťastnej, když ráno vylezu ze stanu a můžu rovnou skočit do rybníka. A když mě v noci štípne mravenec, taky z toho mám radost. Čím jsem starší, tím větší stan mám. Teď mám tak velký stan, že bych se uvnitř mohl postavit.

Anebo ho přistavit k domu a dát do něj všechny ty starožitnosti, které jste za svůj život nasbíral...
Pozor, já jsem je nikdy nesbíral, ony ke mně přichází. Něco zůstalo po babičce, po dědovi, po druhé babičce... O něco zakopnu, tak si to nechám. Lidé, kteří ke mně přijdou na návštěvu, mi občas něco starého dají. Já mám staré věci rád, ale nesbírám je. Jednou nám vykraadli chatu a ukradli nám spoustu krásných věcí a hlavně hrníček, ze kterého pila moje prababička, babička, maminka a pak i já. A jestli ho prodali, dostali za něj stovku, ale pro mě je to největší ztráta, protože v tom byla historie mojí rodiny.

A potkává se tohle hromadění starožitností s pochopením i doma?
(ticho....) No, ale tak uklízím si to sám...

Co Milošovi a Bedřichovi opravdu neprošlo? Ve videu se můžete podívat na jejich (ne)povedené klapky.

Jak se bude dařit Milošovi dál? Na to se nezapomeňte dívat v premiérových dílech! Seriál Ulice můžete sledovat každý všední den od 18:25 na TV Nova.

NEPŘEHLÉDNĚTE: