Román Duna Franka Herberta z roku 1965 byl po celá desetiletí považován za látku, kterou nelze uspokojivě převést na filmové plátno. Surrealista Alejandro Jodorowsky na ní v 70. letech vyhořel dříve, než padla první klapka, a verze Davida Lynche z roku 1984 ztroskotala na studiovém zpracování. Když se však projektu ujal vizionář Denis Villeneuve, rozhodl se dokázat opak a naservíroval publiku dílo, které připomíná, proč se stále ještě vyplatí zajít si do kina.
Děj nás zavádí do daleké budoucnosti ovládané feudálním galaktickým impériem. Vznešený rod Atreidů, vedený moudrým vévodou Letem, dostává od imperátora pověření převzít správu nad nehostinnou pouštní planetou Arrakis, lidově zvanou Duna. Jde o jediné známé naleziště melanže tedy tzv. koření – látky prodlužující život, rozšiřující vědomí a umožňující mezihvězdnou navigaci.
Atreidové však moc dobře vědí, že tento úkol je ve skutečnosti smrtící pastí nastraženou jejich odvěkými nepřáteli, tyranským rodem Harkonnenů, s tichým posvěcením samotného císaře. V centru dění stojí vévodův mladý syn Paul, kterého sužují prorocké vize neznámé dívky a krvavé svaté války vedené v jeho jméně. Paul je nucen čelit nejen mocenským intrikám a zradě, ale také nehostinné poušti, gigantickým písečným červům a tajemnému domorodému národu Fremenů, kteří v něm začínají spatřovat svého vyvoleného spasitele.
Timothée Chalamet podává v roli Paula soustředěný, zranitelný a psychologicky přesvědčivý výkon chlapce, na jehož ramena předčasně padá osud vesmíru, ale skutečným emocionálním pilířem snímku je Rebecca Ferguson coby jeho matka Lady Jessica. Její ztvárnění členky mocného sesterského řádu Bene Gesserit balancující mezi bezpodmínečnou mateřskou láskou a fanatickým mysticismem patří k vrcholům filmu. Na straně zla exceluje Stellan Skarsgård v roli groteskně odpudivého barona Vladimira Harkonnena, zatímco Javier Bardem se představuje jako fremenský vůdce Stilgar a Zendaya jako záhadná Chani.
Denis Villeneuve společně se scenáristy Ericem Rothem a Jonem Spaihtsem udělal klíčové rozhodnutí a rozdělil první Herbertův monumentální román na dva celovečerní filmy. Vyhnul se tak chybě dřívějších filmařů. Vyprávění nechává volně dýchat, dává prostor vnitřnímu světu postav a zaměřuje se na hmatatelný realismus kulis i techniky. Samostatnou kapitolu pak tvoří podmanivý soundtrack Hanse Zimmera, který za něj získal Oscara. Zimmer odmítl tradiční orchestrální sci-fi aranže, protože chtěl hudbu, která zní, jako by nepocházela ze Země. Sestavil proto zcela nové nástroje, využil hrdelní zpěvy a výrazné ženské vokály evokující neúprosnou sílu větru a písku, díky čemuž se jeho hudba stala plnohodnotnou postavou filmu.
S rozpočtem okolo 165 milionů dolarů utržila Duna přes 400 milionů dolarů, což byl mimořádný komerční úspěch, vzhledem k tomu, že premiéra probíhala na podzim roku 2021, tedy v době, když doznívala pandemie covidu a snímek byl ve Spojených státech současně uveden na platformě HBO Max. Na udílení Cen Akademie se snímek stal absolutním technickým suverénem. Získal celkem šest Oscarů: za nejlepší kameru, střih, původní hudbu, zvuk, vizuální efekty a výpravu. Nominován byl navíc i v kategoriích nejlepší film a nejlepší adaptovaný scénář.
Villeneuveova Duna položila základ nového moderního univerza. Přímo na ni totiž navázalo pokračování Duna: Část druhá (2024), které adaptovalo zbytek první knihy, a třetí díl je adaptací románu Spasitel Duny. Filmový svět navíc doplnil hraný seriál Duna: Proroctví (2024) zaměřený na počátky tajuplného sesterského řádu Bene Gesserit.
První část Duny sledujte v neděli 15. listopadu ve 20:00 a druhou část v neděli 22. listopadu na Nova Cinema.