Když se řekne „rovné příležitosti“, mnozí si mohou představit prázdné korporátní heslo. Jenže realita tohoto tématu v Česku je neúprosná. Ženy u nás stále vydělávají o tisíce méně než muži na stejných pozicích a zapojení českých mužů do „neplacené práce“, tedy péče o děti a domácnost, patří k nejnižším v Evropě. Mediální kampaň Equal Pay Day ukazuje, že férový svět není utopie, ale výsledek našich každodenních rozhodnutí a odvahy bourat neviditelné bariéry.
Platová nerovnost neklesá a dlouhodobě se držíme na nelichotivých posledních příčkách statistik Evropské Unie a podle dat Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) věnuje každodenní péči o děti a domácnost jen 15 % českých mužů, zatímco u žen je to drtivých 79 %. Tato nerovnováha přímo ovlivňuje kariérní možnosti i výdělky. Přitom ženy chtějí férové platy a muži chtějí být plnohodnotnou součástí života svých rodin. Rovné příležitosti nejsou jen trendem, ale rozhodnutím dělat každý den malé krůčky pro lepší společnost.
„Equal Pay Day je sedmnáctiletá kampaň, která rozmluvila Česko o rovném odměňování. Jenže toto téma tady není osamocené. Jeho příčiny i důsledky jsou jako chobotnice a její chapadla zasahují snad úplně všude,“ říká Helena Dreiseitlová, která stojí v čele Equal Pay Day v Česku a vyzývá další společnosti, aby se zapojily do diskuze, jak narovnat férové podmínky pro všechny, protože se jim to hodí do cílů udržitelnosti a reportů ESG. Musíme si uvědomit, že rovné příležitosti nejsou jen „ženský problém“ – je to problém ryze lidský, který se dotýká nás všech.
Abychom pochopili, proč se nůžky mezi platy nedaří zavřít, musíme se podívat pod povrch. Britská organizace Shape Talent definovala třívrstvý model bariér, které brání ženám v postupu:
1. Individuální bariéry: Nejde jen o nízké sebevědomí, ale o tzv. „double bind“ efekt. Když je žena asertivní, je vnímána jako agresivní. Když zvolí jemnější přístup, bývá vnímána jako slabá pro vedení.
2. Kulturní bariéry: Stereotypy typu „matka nebude chtít cestovat“ nebo „muž je přirozený lídr“. Tyto předsudky (často nevědomé) ovlivňují, koho šéf povýší u ranní kávy.
3. Systémové bariéry: Nastavení procesů. Pokud firma vyžaduje dostupnost.
4. 24/7 automaticky diskriminuje ty, kteří pečují o rodinu.
SEVERNÍ VÍTR do českého byznysu přinese Business case & leadership talk zástupkyň severských firem, kterou moderuje Lenka Simerská, výkonná ředitelka Severské obchodní komory. Severské země jsou dlouhodobě považovány za globální lídry v oblasti rovných příležitostí. Stabilně obsazují přední příčky žebříčků spokojenosti, genderové rovnosti a kvality života a ukazují, že byznys lze dělat udržitelně vůči lidem i transparentně vůči financím. Co tedy dělají jinak? Je to jen otázka legislativy? Jak se severská firemní kultura promítá do každodenní praxe a jaké osvědčené postupy přinášejí severské firmy působící v Česku?
Unikátní vhled do „kuchyně“ ikonických značek, které dokázaly severské hodnoty úspěšně přenést do českého prostředí. Diskuse se zaměří na to, jak konkrétní kroky dokáží přetvořit férovost v přirozenou součást firemní DNA – nikoli jen v povinnou položku v reportu. Eva Malá Beluská, Country People and Culture Manager IKEA Monika Fürstová, Compliance Officer, Orkla Foods Česko a Slovensko
Některé tuzemské firmy už přestaly jen mluvit a začaly samy měnit pravidla hry. Inspirujte se u těch, kteří jdou příkladem a budou sdílet své know-how na konferenci.
● Pravidelné audity mezd a rovných příležitostí: Přibývá firem, které investují do pravidelných nezávislých auditů a nahlíží pod pokličku. Pokud u kolegů na stejné pozici zjistí rozdíl v odměně, který nemá oporu ve výkonu, okamžitě ho dorovnávají. Žádné výmluvy.
● Podpora otců: Řada firem již aktivně motivuje muže k odchodu na rodičovskou. Vědí, že pokud se tátové zapojí do péče, pro ženy bude návrat do práce plynulejší a rychlejší.
● Konec „kultu přítomnosti“: Moderní zaměstnavatelé zavádějí flexibilitu jako standard. A zkrácený úvazek zde není překážkou pro povýšení do manažerské role.
Změna není o papírových směrnicích, ale o detailech. Jsou to ty momenty, kdy šéf při obsazování projektu zváží kompetence všech, ne jen těch, se kterými byl včera na pivu. Je to chvíle, kdy firma do inzerátu napíše jasné platové rozmezí, aby o výplatě nerozhodovala jen schopnost se agresivně „vyhandlovat“.
Změna probíhá i tehdy, když v kuchyňce přestaneme zvedat obočí nad tím, že kolega odchází dřív pro děti, nebo když si žena na pohovoru řekne o pětinu více než kolega, protože na to prostě má. Férový svět za nás nevyřeší legislativa. Máme ho v rukou pokaždé, když se v práci ozveme proti stereotypu nebo když si jako manažeři přiznáme, že dobré úmysly nestačí a podpoříme někoho konkrétním způsobem. Každý takový krůček je investicí do budoucnosti, ve které už nebudeme muset žádné dny rovnosti slavit.