Sylvester Stallone (80) po letech otevřeně promluvil o nejtemnějších kapitolách svého života. V rozhovoru pro The New York Times, který poskytl u příležitosti vydání memoárů The Steps, přiznal věci, o kterých dosud veřejně příliš nemluvil. A některé z jeho zpovědí jsou překvapivě drsné.
Sylvestr Stallone se v rozhovoru pro New York Times nečekaně otevřel. Popsal například velmi komplikovaný vztah s rodiči. Tvrdí, že od matky nikdy nedostal obyčejné objetí a s otcem měl rovněž velmi chladný vztah. Už jako dítě navíc zažil násilí a skončil v zařízení pro problémovou mládež. V rozhovoru popsal také děsivý pobyt na psychiatrickém oddělení, kam byl jako teenager poslán za trest. „Uvnitř jste vstoupili do srdce šílenství. Ten zápach, špína, lidé pobíhající nazí, drápající, spoutaní, slintající,“ vzpomínal Stallone. Zážitek v něm podle jeho vlastních slov nakonec posílil pocit, že je nezlomný. „Naučil jsem se mnohem důležitější věc: Nemůžete mě zlomit,“ řekl
Přestože Stallone desítky let působil jako symbol nezničitelného akčního hrdiny, přiznal, že ve 36 letech poprvé zažil silný záchvat úzkosti. Najednou měl pocit, že umírá, a zkolaboval v kině při sledování natočených scén. Podobné stavy se pak opakovaly. Přiznal, že úzkost ho dokázala přepadnout například i těsně před televizním vystoupením.
Stallone otevřeně řekl, že jeho posedlost svalnatou postavou postupně zašla příliš daleko. Při přípravě na Rockyho a Ramba začal své tělo vnímat jako „brnění“, které si pečlivě budoval. Z posedlosti se ale stal problém a Stallone poprvé veřejně přiznal, že trpěl bulimií. Stallone otevřeně řekl, že kvůli své posedlosti postavou během natáčení Rockyho III dostal bulimii. Jeho tělesný tuk tehdy klesl na pouhých 2,6 procenta. „Nemohl jsem v sobě nic udržet. Nebo jsem to v sobě nechtěl udržet, protože jsem byl posedlý tím, abych si udržel takovou úroveň fyzické kondice,“ popsal. Zároveň se v rozhovoru mluvilo o jeho užívání steroidů v době vrcholu jeho kariéry.
Velmi emotivně se Stallone vrátil k úmrtí svého syna Sagea, který zemřel v roce 2012 ve věku 36 let. Přiznal, že dlouho potlačoval smutek a pocit viny. Až později se podle něj bolest naplno projevila. Řekl také, že přes tuto ztrátu se člověk podle něj nikdy úplně nepřenese. Stallone se nevyhnul ani vlastnímu selhání v rodinném životě. Sám o sobě prohlásil, že nebyl dobrým rodičem, a velkou zásluhu na výchově jejich tří dcer připsal své manželce Jennifer Flavin. Právě s odstupem věku podle něj dokáže mnohem lépe vidět, co v minulosti zanedbal.
Za svou celoživotní pracovitostí podle Stallonea stála také hluboká potřeba dokazovat okolí, že není hloupý a že něco dokáže. Právě pocit ponížení a odmítnutí v něm vyvolával obrovskou potřebu pracovat. Ještě v osmdesáti letech proto vstává brzy ráno a učí se texty, které bude natáčet až za několik týdnů. Stallone se překvapivě otevřeně vyjádřil také ke svému kariérnímu propadu v 90. letech. Podle něj za sérií neúspěšných filmů nebyla jen smůla. Přestal prý dostatečně řešit kvalitu filmů, výběr režiséra, hereckých partnerů nebo propagaci. „Začal jsem být líný,“ shrnul své tehdejší období.
Stallone v rozhovoru několikrát mluví o lítosti. Přiznává, že jeho posedlost kariérou a úspěchem měla dopad na jeho tělo, vztahy i rodinu. Zároveň ale říká, že právě bolestivé zkušenosti se staly palivem, díky kterému vznikly postavy jako Rocky a Rambo. Ve svých 80 letech tak poprvé působí méně jako nezničitelný akční hrdina a mnohem víc jako člověk, který se ohlíží za cenou, kterou za svůj život a slávu zaplatil.