Petr Uhlík a Josef Trojan jako nerozlučná dvojka, která má stejný smysl pro humor, ironii a nadsázku. Takový dojem alespoň dělali v brněnském Divadle Husa na provázku, kde pokračoval 9. ročník Festivalu Serial Killer exkluzivní premiérou seriálu RekordWo(man) z produkce Oneplay.
Protože festival Serial Killer zahajovala nová série z dílny Oneplay s názvem Oddíl B v čele s Petrem Kolečkem, který si brával Brno rád na paškál, nabízelo se začít rozhovor právě na téma moravské metropole.
Petr: Mně Brno vůbec nevadí, naopak ho mám velmi rád, vždycky když se tady objevím, tak si uvědomím, že nabízí to samé, co Praha, míněno jen v tom nejlepším slova smyslu. Jsou tady farmářské trhy přes celé náměstí a přijde mi, že to tady žije a že by to šlo aplikovat i do Prahy.
Josef: To je Péťa Uhlík.
Petr: Ne, chodil jsem kolem stánků a tiše jsem záviděl velké cukety a velká rajčata. Ale přišlo mi to kouzelný. Mám pocit, že je to tady víc o nějakých mezilidských vztazích, teď to říkám i z kontextu divadelních bublin, který tady vždycky vnímám. Díky omezenému počtu divadel, kterých je v Praze nesmysl, je tady vztah mezi lidma otevřenější a je mi to tady příjemnější.
Josef: Skvělé. Hrál jsem tady jednou, jinak jsem tady neměl žádnou premiéru, až dneska poprvé RekordWo(man). Vlastně jsem tady hrál ještě kočovné představení, takže jsem byl s těmi diváky v blízkém kontaktu a byli výborní. Já se do Brna rád vracím.
Josef: Já nevím, nejhezčí holky jsou v Uherském Hradišti, takhle to řeknu.
Petr: Jééé, já jsem z Uherského Hradiště a teď mě mrzí, že nejsem holka. (smích)
Josef: Ne. Nejhezčí holky jsou ty, které máme s Péťou doma. I když to je neobratně řečeno, ty, které máme v našich životech.
Petr: Ano, Andrea je tady.
Josef: Já tady svoji ženu nemám, ale doufám, že někde ji mám. Takhle, někde v Praze ji mám. Tedy snad někde v České republice. (smích)
Josef: Péťa hraje první ligu a tam ti hráči už nemůžou být nervózní, to jsou těžký profesionálové.
Petr: My si to nemůžeme dovolit, protože by to znamenalo už od začátku neúspěch. (smích)
Josef: Na tu první ligu chodí hodně lidí, tak tam to ani nejde.
Petr: Pepu to jednou čeká.
Josef: Mám dobrýho mentora, snažím se. Hlavně se nikdy nevzdávat, snažit se a věřit ve své sny.
Josef: Ano, vzhlížím k němu.
Petr: Já to mám naopak.
Josef: Teď jsem se až lekl, jak řekl naopak. Takže on shlíží dolů, aby věděl, odkud pochází a kam se nechce vracet. (smích)
Josef: Jasně. Když Péťa řekne nějaký vtip, tak já řeknu: Jo, ten byl dobrej.
Petr: Upřímně teď mám pocit, že s Pepou datuju vztah od tohoto projektu. I proto Rekordwo(man) vnímám i trochu citlivěji. My spolu řešíme všechno.
Josef: To ne, jiný věci, chlapský věci. Naše cíle třeba a jak je dosáhneme.
Josef: Já hady nechám syčet.
Petr: Já nad tím vůbec nechci přemýšlet. Hlavně doufám, že si to užijou, a že si to užiju i já.