Tom Cruise kdysi kraloval mému pokoji ze zdi na motorce. Snila jsem o nadzvukové rychlosti a vůni jeho kožené bundy. Dnes už vím, že pilotovat F-14 asi nebudu a Cruisovi se pod bundu taky nedostanu. Top Gun: Maverick mi ale ten starý pocit nadšení dokonale připomněl.
Uplynulo více než třicet let od chvíle, kdy Pete „Maverick“ Mitchell poprvé nastartoval svůj motocykl a zamířil ke stíhačce. Svět se změnil, technologie pokročily, ale Maverick zůstal stejný. Neposlušný, odvážný a ochotný riskovat víc než ostatní.
Tentokrát už nejde o mladého pilota, který chce všem dokázat, že je nejlepší. Maverick dostává mnohem těžší úkol. Má připravit skupinu elitních pilotů na téměř sebevražednou misi, při které rozhodují sekundy, nervy ze železa a schopnost věřit vlastnímu instinktu.
Nejsem vojenský pilot. A většina z vás asi také ne. Přesto jsem měla během některých scén pocit, že sedím přímo v kokpitu. Moderní stíhačky dokážou létat rychlostí přesahující dvojnásobek rychlosti zvuku. Piloti při prudkých manévrech zažívají několikanásobek vlastní váhy, takzvané přetížení. Když letadlo prudce zatáčí, tělo se snaží zůstat rovně a krev se tlačí do nohou. Člověk může během několika sekund omdlít. Scény v Maverickovi nejsou jen efekty. Cítíte každý otřes i každý náklon.
Tom Cruise je dnes ve věku, kdy by mohl hrát velitele za stolem. Jenže on stále běhá, létá, riskuje a odmítá být jen vzpomínkou na osmdesátá léta. Filmy často přidělují zralým mužům partnerky o generaci mladší. Tady naštěstí zvolili mnohem uvěřitelnější cestu. Jennifer Connelly je od Cruise mladší jen o osm let a jejich vztah působí přirozeně, dospěle a uvěřitelně. A také dává naději na Cruise nám ostatním.
Jednou z nejsilnějších scén filmu je setkání Mavericka s jeho dávným rivalem a přítelem Icemanem. Tvůrci trvali na tom, že se do filmu musí vrátit i Val Kilmer. Tom Cruise to dokonce označil za jednu z podmínek svého návratu. Kilmer po zdravotních komplikacích téměř nemluvil. Jeho hlas byl proto pro film digitálně upraven pomocí umělé inteligence. Výsledek ale nepůsobí jako technická ukázka. Naopak. Je to dojemná rozlučka dvou ikon, které spolu před desítkami let vytvořily filmovou historii.
Když zazní píseň Hold My Hand, je jasné, že tvůrci přesně věděli, co dělají. Zatímco původní Top Gun si mnozí spojují s hitem Take My Breath Away, pokračování získalo vlastní hudební identitu díky Lady Gaga. Její píseň není jen doprovodem závěrečných titulků. Je emocionálním srdcem celého filmu.
– Jednotliví piloti speciální mise ve filmu nosí na kombinézách skutečné nášivky amerických námořních leteckých squadron, jejichž členy mnozí z nich ve skutečnosti jsou.
– Ve filmu se objeví i skutečný letecký poklad. Mustang F-6K-15-NT, na kterém Maverick pracuje ve svém hangáru, patří Tomu Cruisovi a je jedním z pouhých dvou letuschopných strojů svého typu na světě.
– Film má i českou stopu. Při výcviku herců byly využity české proudové letouny Aero L-39 Albatros z AERA Vodochody. Speciálně upravený stroj Cinejet pak pořídil část unikátních leteckých záběrů ve vysokých rychlostech.
– Herci absolvovali několik měsíců náročného leteckého výcviku. Začínali na lehkých vrtulových letadlech, pokračovali přes akrobatické stroje až k letům ve stíhačkách F/A-18 Super Hornet, aby byli schopni zvládnout extrémní přetížení během natáčení.
Možná jsem už dávno sundala plakát ze zdi. Možná už dnes vím, že skutečný svět není jako film. Ale mám radost, že Top Gun: Maverick je důstojným pokračování mého oblíbeného filmu.
Top Gun: Maverick sledujte už teď na Oneplay.