Zasněžené Krkonoše, tajemství, nebezpečí a parta dětí, která se rozhodne zachránit člověka, i když tím riskuje všechno. Český dobrodružný film Tichá pošta vypráví skutečný příběh malých hrdinů, kteří v samém závěru války dokázali něco neuvěřitelného. A právě proto se vám film dostane pod kůži.
Snímek plný napětí, zimní atmosféry a lidskosti, která hřeje i v největším mrazu.
Píše se zima roku 1945 a Krkonoše se topí ve sněhu. Válka ještě neskončila, německá okupace stále svírá krajinu a strach je téměř všudypřítomný. V lese havaruje francouzský pilot Pierre, kterého zraněného a vyčerpaného najde parta dětí. Pierre nemůže zůstat na jednom místě. V krajině plné udavačů a vojáků by to znamenalo jistou smrt. Tak přichází plán, který vymyslí čtrnáctiletá Anka. Děti si pilota tajně předávají z vesnice do vesnice, podobně jako zprávu ve známé dětské hře na tichou poštu. Jenže tady nejde o šeptání do ucha. Tady jde o život. Děti musí přelstít nejen vojáky, ale i drsnou horskou zimu. Jejich cílem je nemocnice vzdálená desítky kilometrů, kde by Pierre mohl najít pomoc.
Ticho zasněžených cest, mrazivé večery, horské chalupy osvětlené petrolejkami a dlouhé zimní noci vytvářejí atmosféru, která vás pohltí. Tvůrci dokonce pracovali s dobovým svícením, aby vše působilo co nejautentičtěji. Světlo petrolejek, šero i tma mají ve filmu svůj význam. Někdy děsí, jindy naopak chrání děti, které se v ní skrývají před nebezpečím. Natáčení přitom nebylo vůbec snadné. Film Tichá pošta vznikal v Plzeňském, Ústeckém a Libereckém kraji, třeba v Kořenově, Jizerce nebo ve skanzenu Zubrnice. Část štábu se přesunula také na Slovensko, do Oravské Lesné a skanzenu Vychylovka. Jenže sníh, který ve filmu vypadá tak nádherně, tvůrce pořádně potrápil. Místy ho museli doslova převážet náklaďáky tam, kde zrovna potřebovali natáčet.
Děti jsou tím, co dělá Tichou poštu tak silnou. Nejsou to vojáci ani slavní hrdinové. Jsou to obyčejní kluci a holky, kteří se rozhodnou pomoct člověku v nouzi. S dětskou přímočarostí vidí jen člověka, který potřebuje zachránit. Hlavní hybatelkou příběhu je odvážná Anka, kterou hraje Eliška Dytrychová. Její postava se odmítá smířit s tím, že by měl Pierre zemřít bez pomoci, a rozjede nebezpečnou záchrannou akci navzdory strachu i nesouhlasu dospělých. Po jejím boku stojí Jíra a Jochen, kluci, kteří se učí, že přátelství a odvaha bývají někdy silnější než strach.
Film vznikl podle stejnojmenné novely spisovatele Jiřího Stránského, který skutečný příběh slyšel od spoluvězně a přetavil ho do knihy. Po jeho smrti se dokončení scénáře stalo téměř srdeční záležitostí jeho dcery Kláry Formanové, která scénář dopsala společně s režisérem Jánem Sebechlebským. Sama přiznala, že práce na filmu jí pomohla zvládnout smutek po tatínkově odchodu. A rodinné vazby pokračují dál. Ve filmu si zahrála také Antonie Formanová, vnučka Jiřího Stránského a dcera Kláry Formanové a Petra Formana. Ztvárnila laskavou učitelku, která stojí na straně dětí. Objevuje se i Petr Forman, který hraje dobrosrdečného Vičana.
Tichá pošta není jen filmem o válce. Je to film o tom, co v člověku zůstane, když přijde strach. O empatii, odvaze a schopnosti postavit se zlu, i když jsme malí a máme strach. A také připomínka toho, jak krutá je válka, která rozděluje rodiny, bere bezpečí a nutí děti dospět příliš brzy.