Slovenský film Mariany Čengel Solčanské sleduje převratné roky mečiarismu. Dobu, kdy se moc, tajná služba a podsvětí nebezpečně propojily. Únos nevyslovuje jména, ale každý Slovák (i Čech) ví, o kom je řeč. A co je podstatné, film se opírá o skutečné události a stal se kulturní událostí, která znovu otevřela debatu o Mečiarových amnestiích. Snímek nyní můžete vidět na Oneplay.
Děj je inspirovaný skutečným únosem Michala Kováče ml. v roce 1995 a tehdejší atmosférou na Slovensku.
Devadesátky na Slovensku. Vznik nového státu, velká gesta i velké temno. Prezident odmítá jmenovat favorita Předsedy a následuje brutální nátlak. Uprostřed dne je přepaden a zavlečen do Rakouska prezidentův syn. Film sleduje investigativní novinářku Martu a policistu Petera, kteří se do víru moci a násilí zapletou víc, než by čekali.
Tvůrci otevřeně říkají, že ve filmu Únos nejde o rekonstrukci krok za krokem, ale o umělecký film inspirovaný skutečností. Hlavní motiv – únos prezidentova syna a podezření na účast Slovenské informační služby – je fakty podložený. Řada postav a situací je však záměrně fiktivních, aby se příběh vyprávěl jako thriller.
Hlavní postavu investigativní novinářky Marty ztvárnila Rebeka Poláková. Její boj za pravdu je páteří celého příběhu. Policistu Petera, který se snaží odolat tlaku systému, hraje Milan Mikulčík. Postavu všemocného Předsedy hraje charismaticky i děsivě Maroš Kramár. Vedle nich se objevují také Milan Ondrík, Dano Heriban, David Hartl a Ján Greššo. Postavy dotvářejí obraz rozpolcené společnosti. Od tajných agentů přes politiky až po obyčejné lidi chycené do hry mocných.
Domácí média mluvila o prvním porevolučním politickém thrilleru, který přišel v pravý čas. Recenze vyzdvihovaly účinek příběhu i přes omezené prostředky a autenticitu atmosféry. Zároveň se široce debatovalo, jak film míchá fakta s fikcí a jak silně působí na veřejnou diskusi. Premiéra a následná vlna zájmu přispěla k tlaku na zrušení Mečiarových amnestií. Parlament je zrušil 5. 4. 2017 a Ústavní soud to potvrdil 31. 5. 2017.
Film zamířil do let 1994–1998, kdy vládl premiér Vladimír Mečiar. Slovensko tehdy čelilo kritice za oslabení demokracie, tlaky na média a korupční privatizace. Kvůli politickým praktikám zaostávalo v přibližování k EU a NATO. Tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová mluvila o Slovensku jako o černé díře Evropy. V zemi došlo k únosu Michala Kováče ml. (31. 8. 1995) a k vraždě Róberta Remiáše (29. 4. 1996), přičemž vyšetřování dlouho blokovaly právě amnestie.
Pokud vás zajímá, jak křehká může být nově narozená demokracie a jak snadno se státní instituce mohou obrátit proti občanům, film Únos, který najdete na Oneplay, je přesně pro vás.