Metoda Markovič: Straka. Jaké dobové události jsou pro sérii zásadní?
Publikováno
Oceňovaná true crime série Metoda Markovič se vrací s druhou řadou s podtitulem Straka. Tvůrci tentokrát nabídnou nejen napínavé vyšetřování, ale i věrné zachycení atmosféry osmdesátých let v tehdejším Československu.
Příběhy vyšetřovatelů v Metodě Markovič: Straka nabízí nejen pohledy na zločin, ale i na dobu, která ho formovala a ovlivnila životy lidí. Právě proto je řada epizod věnována skutečným společenským událostem, které dokumentují dobu totality, každodenní realitu i kulturní fenomény tehdejší doby.
Spartakiáda 1985: masová přehlídka síly režimu
Spartakiáda nebyla jen sportovní slavností, ale masovou gymnastickou přehlídkou s výrazným ideologickým podtextem. VI. Československá Spartakiáda 1985 probíhala na více než třech tisících místech, zapojilo se přes dva miliony cvičenců a akce přilákala téměř čtyři miliony diváků. Hlavní program na Strahově sledovalo přes milion lidí a bylo předvedeno 15 různých skladb masového cvičení. Spartakiáda tak byla nejen zábavou, ale i důležitým nástrojem propagandy a kontroly v totalitním státě.
Mistrovství světa v hokeji 1985: národní hrdost na ledě
Mistrovství světa a Evropy v hokeji se konalo v dubnu a květnu roku 1985 v Praze. Osm týmů hrálo nejprve ve skupině systémem každý s každým, nejlepší čtyři týmy pak pokračovaly do finálové fáze, kde bojovaly o titul mistra světa. Československo letos titul skutečně získalo, což představovalo významný moment národní hrdosti i sportovní prestiže v době, kdy byly sportovní výkony často využívány pro posilování obrazu socialistického státu.
Největší případ začíná. Metoda Markovič: Straka přichází na Oneplay.
|
FOTO:
TV Nova
Diskotéky 80. let: mladí hledali únik v rytmu hudby
Diskotéky, jejichž kořeny sahají do Francie 60. let, dosáhly v 70. a 80. letech v Československu velké popularity. Pro mladou generaci znamenaly především možnost úniku z tvrdé reality totalitního režimu. Diskotéky nabízely prostor nejen pro hudební zábavu a tanec, ale i setkávání a vyjádření touhy po volnosti a změně. Mezi nejpopulárnější interprety patřili Michal David, Iveta Bartošová a Dalibor Janda, jejichž písně na diskotékách často hrály hlavní roli.
Zákulisní moment z natáčení seriálu Metoda Markovič: Straka zachycený na Kladně. Atmosféra evokuje diskotéku z 80. let.
|
FOTO:
TV Nova
Dvě tváře policie pod SNB: StB a Veřejná bezpečnost
Sbor národní bezpečnosti (SNB) představoval represivní složku státní moci fungující v letech 1945 až 1991. SNB se dělila na dvě nezávislé složky: Státní bezpečnost (StB), zaměřenou na zpravodajskou činnost a potlačování „vnitřních i vnějších nepřátel“, a Veřejnou bezpečnost (VB), která vykonávala běžné policejní úkony včetně administrativy. Zatímco StB zanikla k 1. únoru 1990, Veřejná bezpečnost byla přeměněna na Policii České republiky v roce 1991. Tento rozdělený systém dobře ilustroval povahu bezpečnostního aparátu v totalitním režimu – represivního a kontrolního zároveň.
Justiční systém v totalitě: soudci poslušní režimu
Po únoru 1948 byla československá justice přetvořena podle sovětského vzoru. Asi desetina soudců byla vyřazena, ostatní složili přísahu věrnosti režimu. Komunisté vytvářeli nové právní kádry s důrazem na poslušnost místo znalostí. Prokurátor měl dominantní roli, soudce fungoval spíše jako administrátor. Stranické orgány přímo určovaly rozsudky, tresty i právní kvalifikaci. Tento systém kabinetní justice plně podřizoval soudnictví režimu a sloužil k likvidaci jeho odpůrců.
Sledujte kriminální sérii Metoda Markovič: Straka od 9. ledna pouze na Oneplay.
TOP články
Nejnovější
Nejnovější videa z pořadu Metoda Markovič: Straka
Články k pořadu Metoda Markovič: Straka
