Vánoční program na TV Nova: Můžete se těšit na českou filmovou a pohádkovou klasiku!

Publikováno 11. 11. 2022

Vánoční čas je neodmyslitelně spojen s mnoha krásnými pohádkami a filmy. Letos se mají diváci skutečně na co těšit, protože pro ně TV Nova vybrala ty úplně nejlepší. Jaké příběhy budete moct na televizních obrazovkách sledovat?

Česko má skutečně velkou tradici v pohádkových příbězích, které nejčastěji ožívají právě během vánočního období. Podívejte se, co všechno jsme si pro vás letos připravili.

Tři bratři

Vánoce na Nově už si nelze představit bez hudební pohádky Tři bratři, kterou natočil Jan Svěrák v roce 2014 na motivy takzvaných minioperek svého otce Zdeňka a skladatele Jaroslava Uhlíře. „Jednou jsem v létě na chalupě poslouchal CD s minioperkami a uvědomil jsem si, že tam je tolik nádherných melodií s vtipnými texty, že je škoda, aby to existovalo jen v televizní podobě,“ řekl Jan Svěrák v jednom rozhovoru. „Protože pohádka je žánr, který umožňuje rozlet fantazie, a na plátně jí to sluší. Ale šlo by z toho udělat celovečerní film, když jsou to vlastně čtyři příběhy? Nakonec jsme s tátou vybrali tři pohádky, které měly společné, že v nich vystupují muži-záchranáři. Ale zeptal jsem se táty, jestli by nevymyslel ještě jeden příběh, který by všechny ty známé pohádky spojoval. A on si vzpomněl, že mají s Jaroslavem Uhlířem písničku, kde se zpívá, že „žili byli bratři tři…“ – a bylo jasno.“

„Vzpomínky na natáčení pohádky Tři bratři jsou vždy pozitivní,“ říká představitel jednoho z bratrské trojice Zdeněk Piškula a uzavírá: „Točilo se v létě v přírodě po Čechách, bylo mi čtrnáct let a vše jsem viděl naivníma, dětskýma očima. Neuvědomoval jsem si, jak velký projekt dělám a myslím, že to bylo i dobře. Jestli jsou Tři bratři vánoční tradicí nevím, ale ještě dalších pár let v televizi o Vánocích a mohlo by tomu tak být. Přál bych si to.“

Řachanda

Režisérka Marta Ferencová a scenárista Daniel Miňovský ve své humorně laděné pohádce Řachanda z roku 2016 kouzly a nejrůznějšími nadpřirozenými bytostmi rozhodně nešetřili. Jejich kouzelný Černý les je vedle klasických trpaslíků, víl, hejkalů a dalších „domácích“ strašidel zabydlen i pohádkovými bytostmi vypůjčenými z anglofonních či severských zemí, jako jsou třeba bojovné zelené dryády, přihlouplí trollové anebo moudrý lesní mág gnóm. V sousedním království žije rozmazlená princezna, jež se má právě vdávat. Na její svatbu se dostanou i dva podvodníčci, kteří umí způsobit ten správný chaos nejen ve světě lidí, ale i pohádkových bytostí. A tak musí zasáhnout spravedlivá Paní lesa, aby vše zase dala do pořádku.

FOTO: TV Nova

Nejkrásnější hádanka

Inspirací pro scénář filmu Nejkrásnější hádanka se staly Drdovy pohádky O Matějovi a Majdalence a Jak princezna hádala, až prohádala. Zdeněk Troška sáhl po předloze Jana Drdy již poněkolikáté. Tu první zfilmoval už před dvaceti lety, byla to pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, a Drdův Český Honza se stal předlohou k filmu Z pekla štěstí. „Už v první třídě, kdy jsem si přečetl sbírku pohádek Jana Drdy, jsem se do téhle knížky zamiloval. Dodnes je mou nejoblíbenější, mám doma tři nebo čtyři vydání a chtěl bych podle ní natočit ještě hodně filmů,“ vyznává se režisér, který si tehdy knížku vypůjčil z knihovny na pionýrském táboře v Kubově Huti. „Drdovy pohádky jsou nádherné, půvabné, české,“ zdůrazňuje Zdeněk Troška a uzavírá: „Jsou úsměvné a radostné, a proto tvoří naše národní stříbro.“

FOTO: TV Nova

S tebou mě baví svět

Námět na film, který diváci zvolili nejoblíbenější komedií století, a jehož hlášky přešly do lidového slovníku, získala jeho scenáristka a režisérka, nedávno zesnulá Marie Poledňáková na jednom obyčejném večírku, kde se několik mužů domlouvalo na společné dovolené. Kreativní filmařku okamžitě napadlo, jak by to vypadalo, kdyby jim jejich manželky vyhlásily vzpouru a hodily jim na krk své malé ratolesti – a nápad byl na světě! Ve filmu ovšem kromě hvězdného hereckého obsazení účinkuje i šest dětí různých věkových kategorií, které paní režisérka vybírala ze 450 adeptů, které jí na konkurz přivedli její asistenti. Ti ale předtím prošli obrovské množství škol a otestovali si prý celkem přes 6 000 mrňousů! Konečný výběr byl ale – jak mohou diváci i po letech posoudit – naprosto dokonalý.

To potvrzuje i představitelka jedné z hlavních rolí Zdena Studenková: „Marie Poledňáková měla velmi šťastnou ruku při výběru dětí. Do té doby všechny dětské role v československých filmech byly, řekla bych, tak trochu devalvované, protože byly psané dospělými. Ve S tebou mě baví svět byly evidentně odpozorované ze života a paní režisérka jim napsala fantastické repliky, které mají v sobě velkou dávku humoru a obsahují typickou dětskou bezprostřednost. Právě díky těmto dětským rolím je ten film výjimečný, a tak dlouho vydržel a věřím, že ještě vydrží. Doufám, že i oni dnes v dospělém věku svým dětem tu naši komedii pouštějí.“

FOTO: TV Nova

Slunce, seno…

Všechny tři filmy tzv. hoštické trilogie, tedy Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991) se v době svého uvedení do kin staly kasovními trháky, a co víc: dodnes se na ně diváci těší (ačkoliv už je musí znát nazpaměť), hlášky z nich přešly do lidové slovesnosti a z Troškových rodných Hoštic udělaly doslova poutní místo.

FOTO: FDB.cz

Vesničko má středisková

Pokud by se dalo říci, že některý film doslova zlidověl, byla by to právě komedie Jiřího Menzela z roku 1985. Scenárista Zdeněk Svěrák v ní vykreslil obraz klasické „běžné“ vesnice v dobách ne až tolik minulých. Osídlil ji svéráznými figurkami odkoukanými z všedního života, jak už je u Svěráka zvykem, ale zhodnocenými jeho všudypřítomným laskavým humorem, který pobaví, občas štípne, ale nikdy neuráží. Však také film oplývá snad největším počtem hlášek, které si diváci samovolně přejali do svého slovníku, což je touha každého tvůrce. Kdo by neznal „pivo ze sedmého schodu“, „kochajícího se“ pana doktora, „Jaromíra, který nedělá dobře s tou sirkou“, „krematorium v Pelhřimově“, anebo „chlapy, kteří lejou pivo z oken“…

FOTO: TV Nova

Mrazík

Sovětská filmová pohádka z roku 1964, kterou režíroval Alexander Rou, byla o dva roky později importována na obrazovky televizí v Československu v rámci posílení česko–sovětského přátelství a byla pak pravidelně vysílána každý rok o Vánocích. Není divu, že nejoblíbenější postavou u českého diváka se stala Baba Jaga, za což může také geniální dabing Františka Filipovského.

FOTO: TV Nova

Krakonoš a lyžníci

Dnes už klasický film pro mládež Krakonoš a lyžníci natočila režisérka Věra Plívová-Šimková v roce 1980. Jako námět použila půvabný román Jany Knitlové, které svěřila i scénář. Příběh se odehrává na začátku minulého století v zasněžených Krušných horách, které byly pro jejich obyvatele krušné nejen podle jména. Obyvatelé se věnovali hlavně sklářství, ale hutě je sotva uživily. Proto není divu, že pašeráci byli místními legendami. A když se objevil muž (Karel Heřmánek), který neoblíbeným „financům“ zázračně unikal v hlubokém sněhu na podivných kouzelných prkýnkách, stal se pro chlapce Matěje a Jeníka (Jan Kreidl a Milan Padalík) úžasným hrdinou s vlastnostmi bájného Krakonoše.

Láska nebeská

Vánoční romantická komedie z roku 2003 je okořeněna britským humorem, který si scenárista a režisér Richard Curtis „vybrousil“ na skečích o Mr. Beanovi anebo třeba na sitcomu Černá zmije. V dnes již kultovní vánoční klasice jde o deset příběhů o různých podobách lásky, onoho citu, jenž je právě o Vánocích přítomen i tam, kde by jej člověk nečekal. V hlavních rolích jednotlivých příběhů se vystřídala celá řada hereckých hvězd. Nezapomenutelný je třeba Alan Rickman jako Harry, Liam Neeson coby Daniel, Colin Firth v roli Jamieho, Emma Thompsonová jako Karen, Hugh Grant představující ministerského předsedu anebo tehdy ještě sedmnáctiletá Keira Knightleyová v postavě Juliet. A Bill Nighty prý dokonce prohlásil, že slavnou hlášku svého stárnoucího rockera Billyho Macka: „Děti nekupujte drogy. Staňte se slavnými a budete je dostávat zadarmo!“ si nechá vytesat na náhrobek.

FOTO: TV Nova

Mravnost nade vše

Jedna z nejznámějších prvorepublikových komedií Huga Haase a Martina Friče vznikla jako takzvaný „film na rybu“. Tak se totiž tehdy, v letech hospodářské krize, říkalo zakázkovým filmům nevalné jakosti, které se „narodily“ v předvánočním čase, kdy filmaři neměli moc práce, takzvaně „na přilepšenou“. A právě před Vánocemi roku 1936 se rozhodl jeden takový „nízkorozpočtový“ snímek natočit i proslulý Martin „Mac“ Frič, aby přispěl k pohodě štědrovečerní atmosféry v rodinách svých spolupracovníků. Spolu s kolegou Otakarem Vávrou a multifunkčním Hugo Haasem napsal během čtrnácti dní scénář a film pak natočili za týden (!) v radlických ateliérech. Ušetřili i tím, že Martin Frič byl, jak už bylo jeho zvykem, i výtvarníkem filmu.

Princ Bajaja

Klasická česká pohádka podle Boženy Němcové doznala v režii Antonína Kachlíka několika podstatných změn a i tak ji nebylo lehké natočit. Největší problém byl s koněm, který měl spolu s Bajajou (Ivan Palúch) bojovat s drakem. Původní arabský hřebec se při souboji splašil a utekl, protože se bál světel a dýmu. Dále pak filmaři vyzkoušeli ještě jedenáct koní, ale u všech byl výsledek totožný. Až když Bajaju posadili na vysloužilého cirkusáka, získali konečně kýžené záběry. Ivan Palúch měl však i s tímto koněm problémy. Jakmile jej chtěl pobídnout do cvalu, cvičený kůň se místo toho vzepjal. Jindy se zase posadil a jednou si dokonce lehl na bok. Trvalo nějakou dobu, než se herec naučil, jak koně pobídnout ke zrychlení. Nakonec se ale naštěstí všechno zvládlo a Kachlíkův Princ Bajaja dnes patří ke klasice československé filmové tvorby.

FOTO: TV Nova

Jak vycvičit draka

Když britská spisovatelka Cressida Cowellová napsala stejnojmennou knížku pro děti, netušila, že z ní filmová společnost DreamWorks Animation udělá kult. A ani Škyťák, vikingský puberťák s poněkud nekonvenčními názory žijící na ostrově Blp v bájném světě drsných severských bojovníků a draků chrlících oheň, by nikdy neřekl, že podle jeho dobrodružství budou natočeny tři celovečerní filmy, spousta kratších a dokonce i televizní seriál. A to nemluvě o komiksech a dalších průvodních projektech úspěšného filmového počinu. Děti, mládež ale i dospělé půvabný, humorný i dobrodružný mix pohádky s vikingskými rekvizitami zaujal a Škyťákovu cestu do diváckých srdcí už nemohlo nic zadržet.