Jak se peče kuře v Moravských Budějovicích?

Kuře s nádivkou je perfektní , velice nám chutnal ,Stal se tak jedním z často vařených jídel . Do nádivky jsem zkoušel dávat i kopřivy nebo žampiony .
Recept nemá prostěchybu .

Kuře s nádivkou je výborný recept. My nedáváme houby, ale přidáváme do nádivky anglickou slaninu nebo uzené na kostičky a koření Gyros!!

ahoj

Je to první pořad o vaření na který se dívám...a to nejsem nejmladší.Pan Babica vše vysvětluje srozumitelně,je příjemný a opravdu ze sebe nic nedělá. Jen tak dál.

Souhlasím s panem Milošem, opravdu není třeba urážet. Kdo ví co dokáže uvařit paní Elen.

Pořad se mi moc líbí, vše je snadno srozumitelné a recepty jsou z dostupných a nepříliš drahých surovin. Na panu Babicovi je vidět, že vařit opravdu umí a skvěle ! Některé recepty jsem už zkoušela a jsou opravdu výborné. Bylo by prima kdyby tento pořad vyšel na DVD nebo v knižní podobě.

Prosím vás, kdo vám dal právo na to někoho takhle posuzovat a hlavně urážet?? Vy jste asi hvězda paní Elen,že? Nevím kolik je vám let, ale za takové chování se můžete stydět.

ráda se dívám na tentoi pořad a říkám že je Babica skvělý. Hlavně umí, je příjemný na nic si nehraje a další recepty bere jako přínos. Jeho nápsady jsou úžesné. Opravdu skvělý nápad, jen tak dál, díky moc za tento pořad Ivana z Mostu.

souhlasím s panem Milošem.......není třeba urážet........

Kdyby jste paní elen chtěla vědět, kde vyhrabali toho pana BABICU, tak by jste si to mohla přečíst na úvodní stránce, kde se píše:
Jiří Babica se narodil 1. května 1961 v Praze. Na kuchaře se vyučil v pražských hotelech Palace a Ambassador. Po vojně nastoupil do hotelu Alcron v Praze a vařil tu devět let. V roce 1989 se oženil do Německa, kde začal pracovat ve vyhlášené restauraci Zlatá Praha v Kolíně nad Rýnem. Jiří je od dětství aktivní sportovec a s basketbalovým týmem měl první cestovatelské zážitky, které se staly jeho největší mimopracovní láskou. I když ne tak docela mimopracovní. „Cestování mě vždycky hodně bavilo. Ve všech koutech světa jsem se zajímal hlavně o to, jak žijí a co jedí obyčejní lidé. Většinu vydělaných peněz jsem vždycky dával do cestování a s ruksakem objel pomalu celý svět,“ vypráví sympatický kuchař.
Jiří čerpal inspiraci na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Učil se v Japonsku, Karibiku, Malajsii, jižní Africe, na Havaji, v Austrálii a na Novém Zélandu, v Indonésii… „Začal jsem přemýšlet, jak nové poznatky využít, a nakonec jsem se přihlásil do konkurzu na šéfkuchaře v prestižní restauraci Petersberger Hof a vyhrál jsem. Byla to skvělá práce. Měl jsem možnost uplatnit své poznatky z cest v plném rozsahu, protože jsem si mohl dělat, co chtěl, sám si nakupovat a dvakrát denně psát nový jídelníček. Zkoušel jsem mnoho nových jídel a různé kombinace. Přitom jsem dál cestoval,“ popisuje vrchol své kariéry Jiří. I dál nachází Jiří na cestách rozdíly mezi naší a místními kuchyněmi a velké potěšení přitom má z hledání nápadů, jak exotické prvky přenést domů tak, aby si je mohli uvařit obyčejní lidé bez přístupu k exklusivním ingrediencím. Mezi svými přáteli je v tomto smyslu pokládán za učiněného kouzelníka.
Doufám, že se teď v duchu panu Babicovi omluvíte za toho amatéra!