
Premiéra 18. řady Ulice se nezadržitelně blíží. V letošní podzimní sezóně se mají diváci opět na co těšit! Oblíbený seriál bude plný humoru, dramat, lásky a také jednoho velkého návratu. Jsou to tři roky, co Ondřej Havel alias Jiří Hložánek natáčel v ateliérech Ulice. Nyní se vrací s novým příběhem!
Ondro, vracíte se do Ulice po třech letech. Překvapila vás nabídka nové dějové linky?
Ano, příjemně mě překvapila. Doufal jsem v nějaký nový příběh kolem Jirky Hložánka. Těším se na to, protože tentokrát bude linka zaměřená na politiku očima mladého člověka. To je super téma. Navíc se budu častěji potkávat se svým seriálovým otcem Miroslavem Hanušem a s Lumírem, kterého hraje Václav Svoboda. A tahle kombinace funguje opravdu moc hezky a diváky dlouhodobě baví. Takže přicházím do skvělé společnosti a věřím, že o zábavu nebude nouze.
Připomněl byste nám, co všechno už o vaší postavě diváci vědí?
Jirka je synem starosty. Ve škole býval velký sígr, a dokonce ji ani nedokončil. Paní profesorka Hejlová, kterou hrála Hana Maciuchová, mu dokonce jednou dala facku. Až tak zlé to s ním bylo. Nicméně za nějaký čas se víc poodkryl jeho příběh. V důsledku sporů s otcem ho zmíněná paní učitelka nakonec nechala u sebe na nějaký čas bydlet. Jirka také chodil se Šárkou, ztvárněnou Malvínou Pachlovou, jenže tu mu přebral Tomáš Dastlík v roli Martina. Když jsem se po pauze v Ulici opět objevoval, usilovali jsme společně s Mikim, tedy Vaškem Matějovským, o Magdino srdce. Tu hraje Veronika Čermák Macková. Ale nakonec nevyhrál ani jeden z nás.
Vypadá to, že Jirkovi scenáristé lásku nepřejí. Myslíte, že vám tentokrát do děje nějakou partnerku napíšou?
Já doufám! Sakra, vždyť budu důležitý politický činitel. Tak to snad musí klapnout.
Co dalšího vás po návratu do Ulice čeká?
Důležitý bude určitě spor s otcem, který se bude těžce vyrovnávat s faktem, že se Jirka rozhodl vstoupit do komunální politiky, a stane se jeho hlavním politickým rivalem. Naopak naváže pěkný vztah s Lumírem. Víc neprozradím.
Z minulosti se znáte dobře s Miroslavem Hanušem, ale jinak vám mnoho hereckých kolegů nezůstalo.
Je to tak. Naposledy jsme hráli s Vaškem Matějovským a Věrčou Mackovou, tak uvidíme, jestli ještě bude příležitost se v Ulici potkat. Přesto si nemůžu stěžovat, protože potkávat kolegy Hanuše a Svobodu je pro mě skvělá škola. Mirek je naprosto senzační a velmi inspirativní osobnost. Věřím, že budu mít víc příležitostí je oba poznat a mnohému se od nich naučit.
Johana jste také potkal v Ulici a od té doby jste stabilní moderátorská dvojice. Máte společně nějakou další metu nebo vysněný projekt, který byste chtěli moderovat?
Chceme moderovat společně, protože nás to tak baví. To je naším cílem i do budoucna. Pracovat v tandemu, dokud nás to bude bavit. To bych řekl, že je na prvním místě, a uvidíme, co přijde.
Máte za sebou mnoho úspěchů, mimo jiné jste hrál třeba i v Národním divadle. Čím to je, že jste zůstal nohama na zemi?
Pokora a vstřícnost patří mezi vlastnosti, které jsou u vás na první pohled velmi výrazné. Myslím, že mám před sebou ještě mnoho práce. Čeká mě dlouhá cesta. A ani pak neznám žádný důvod, proč by mi mělo cokoliv stoupat do hlavy. Určitě je v životě důležité být zdravě sebevědomý, ale s pokorou. Je mnoho lidí, kteří dělají záslužnější a obdivuhodnější věci. Dělám jen, co mě baví.
A jak jste se vlastně do uměleckého světa dostal?
Mamka je učitelka, taťka byl překladatel, který teď také učí. Maminka mě od malička vedla k tomu, abych si vyzkoušel mnohé. Chodil jsem třeba na fotbal, ale z tréninků jsem odcházel dřív, protože jsem pak šel třeba ještě do sboru. Tam jsem umělecky začínal a časem u mě tento směr zvítězil.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Často se vídáte s rodinou. Na vašem Instagramu pravidelně sdílíte fotografie s malou neteří.
No ona strašně rychle roste, tak se snažím ji vídat, co to jde. Jsou jí čtyři roky a už je to fakt super kámoška. Baví mě, jak neustále něco zkouší, když se nedaří, zkouší to pořád dokolečka, dokud se to nepovede. Já jsem hodně netrpělivý, když mi něco nejde, tak se na to vykašlu, i když toho následně lituji. Neteř je pro mě v mnohém velkou inspirací. Nikdy se nenechá odradit, i když něco je třeba i dost složité a naučit se to trvá dost dlouho.
Sám jste zatím nepřemýšlel nad založením rodiny?
Kdyby to náhodou přišlo, tak bych byl určitě moc rád. V mém věku už by nebylo nic zvláštního, kdybych se stal otcem. Navíc se na tuhle životní etapu moc těším. Ale tohle se podle mě nemá moc plánovat, takže tomu nechávám volný průběh.