Trenérka a maminka Soňa vyrazila na ostrov dokázat, že nikdy není pozdě. I když musela svoji desetiletou dceru na čas opustit. Naštěstí ne na dlouho, protože hned ve čtvrtém díle skončila po neshodách s Karolínou v duelu, ve kterém prohrála. Soňa se tak stala druhou soutěžící, která opouští Show Survivor 2023.
Soňa nemá ráda pravidla, ráda medituje a do Survivor jela lidem ukázat, že dokonalost neexistuje. Podívejte se, co o sobě prozradila před odletem na ostrov. V úvodním videu pak najdete její rozhovor po vyřazení.
Jak by ses představila někomu, kdo tě nezná?
Jsem maminka desetileté velmi zábavné dcerky. Mojí největší životní vášní býval sport a určitým způsobem také zůstal. Dřív jsem bývala hodně zaměřená na výkon, ale v určitém životním období jsem pochopila, že být maminkou a zároveň vést tak velkou firmu nedokážu dělat zároveň. Ještě před covidem jsem si uvědomila, že už nepotřebuji ani nechci tolik pracovat. Chtěla jsem být více maminkou a jemnou ženou. Celý život také miluji a studuji novodobou psychologii. Takže jsem se rozhodla jít touto cestou a hledat pravdy o tomto světě. Ráda medituji, ale jsem také dost temperamentní. Takže když mě někdo rozzlobí, umím zakřičet, ale to obecně my ženy asi dokážeme velmi dobře. Mám velký respekt před tímto projektem, protože zřejmě budu muset hodně pokořit svoje ego a projevit mnoho pokory.
Jak myslíš, že tě budou vnímat lidé na ostrově?
Nemám moc ráda pravidla. Svoboda je pro mě velmi důležitá. Myslím, že na ostrově příliš svobody mít nebudeme, ale to nevadí.
Jak se díváš na to, že tě bude kamera zabírat i v situacích, kdy ti nebude dobře?
Myslím si, že je dobré ukázat lidem pravdu. Je mnoho pořadů a lidí, kteří nám ukazují dokonalost, jenže dokonalost neexistuje. Máme právo plakat, někdy křičet, to k životu patří. A já nemám, co skrývat. Nejsem dokonalá a vím o svých dobrých, ale i špatných vlastnostech. Pracuji na sobě, ale stále mám, co zlepšovat.
Jak reagovala dcera na to, když si jí řekla, že se teď třeba čtvrt roku neuvidíte?
Když jsem oznámila dcerce, že bych do tohoto projektu ráda šla, tak mi nejprve řekla, že v žádném případě. Máme toho za sebou hodně a jsme na sebe hodně navázané. Vysvětlila jsem jí, že je to v pořádku a že se na mě může kdykoliv podívat v televizi a že se brzy vrátím. Snažila jsem se jí také vysvětlit, že když chcete něčeho v životě dosáhnout, má to většinou i nějakou daň. Ona je velmi moudrá na svůj věk, takže mě nakonec podpořila.
Do jakého typu soutěží si myslíš, že tě bude tým nasazovat?
Vůbec nevím, kde bude moje místo. Předpokládám, že každý z nás bude velmi silná a svým způsobem výjimečná osobnost. Takže tohle se vykrystalizuje asi až na ostrově, kdo čím přispěje.
Jakou roli bys chtěla v té sociální hře?
Já bych byla nejraději neutralita. Vyzkoušela jsem si v životě role leadera i outsidera, takže já bych ráda byla v neutrálním středu.
Čeho se na ostrově nejvíc bojíš?
Nevím, jak lidé přijmou mojí ženskou cykličnost. Nevím, jak budou lidé reagovat na emoce, které se nebojím pouštět, protože je vnímám jako přirozené. Je snadné člověka odsoudit za jeho chování, ale jen velmi málo lidí se zamýšlí nad tím, co je spouštěčem dané reakce. My všichni máme právo nemít vždy kontrolu nad svým chováním, zvlášť ve vypjatých situacích. Takže z toho mám trochu obavu. Ale pokud nebude na ostrově váznout komunikace, není čeho se obávat.