Policistka Táňa Šubrtová leží po brutálním přepadení ochrnutá na celé tělo v nemocnici. Mezi podezřelými je i její bývalý přítel, který se s rozchodem nedokázal smířit, nebo její parťák z místního oddělení, policista Macek. Pátrání navíc zkomplikuje řádění neznámého sexuálního devianta, který ve čtvrti již znásilnil několik žen…
Pokud je oběť ochrnutá a upoutaná na lůžko, je její výpověď těsně po útoku důvěryhodná?
V tomto případě rozhoduje ošetřující lékař oběti - ten může určit, zda je fyzicky, ale i psychicky schopna relevantní výpovědi. Někdy je až kupodivu, že několik hodin či dokonce dní po brutálním útoku je zdánlivě psychicky v pořádku. Avšak potom ji chceme vyslechnout např. za účasti obhájce pachatele, ale lékaři nám to zamítnou, protože u oběti právě propukla akutní posttraumatická stresová porucha, která je následkem činu a neumožňuje jí podat kvalitní výpověď. Takže ošetřující lékař určuje, kdy si můžeme oběť, zvlášť když je upoutaná na lůžko, vyslechnout a kdy ne.
Specialisté Čermák s Panenkou opovrhnou snahou kolegy z pořádkové policie o pomoc s vyšetřováním. Mohou si kriminalisté sami rozhodovat, kdo na případu bude spolupracovat?
Rozhodně! Vyšetřování nejzávažnějších trestních činů patří službě kriminální policie a vyšetřování. Ta odhaluje trestné činy a zajišťuje jejich pachatele, koná vyšetřování o trestných činech, pátrá po hledaných osobách a věcech. Vyšetřování je trestním řádem a dalšími zákony upravený proces a nemůže existovat nějaký chaos - např. že by se aktivističtí policisté z celé republiky dostavili do Prahy a jen kvůli tomu, že je obětí policistka, by se předháněli, kdo vymyslí divočejší teorii, vyslechne více lidí apod. My samozřejmě potřebujeme a vyžadujeme při pátrání po osobách, vozidlech a věcech spolupráci dalších složek Policie ČR, ale tuto činnost si řídíme. Policie ČR je spravedlivě rozdělena na jednotlivé služby podle potřebných specializací, kdy dopravní policie se zaměřuje na dopravu, pořádková policie hlídá veřejný pořádek, cizinecká policie spravuje agendu cizích státních příslušníků, služba pro zbraně a bezpečnostní materiál eviduje zbraně, vydává zbrojní průkazy, atd. No a kriminální policie vyšetřuje trestné činy.
Při domovní prohlídce oběti Specialisté žádají sousedku, aby s nimi zůstala v bytě jako svědek. Je nutné mít pokaždé dohled v případě domovní prohlídky?
Ano, při každé domovní prohlídce trestní řád vyžaduje, aby byla přítomna nezúčastněná osoba tzn. osoba, která nemá spojitost s policií ani s podezřelým a která by potom mohla být soudem vyslechnuta, jak probíhal vyšetřovací úkon domovní prohlídka - jestli jsme tam něco nepodstrčili, nezatajili či nezničili, nebo zda netvrdíme něco, co není pravda. Může pak i potvrdit, jak se choval třeba podezřelý, který také má právo být přítomen u domovní prohlídky, anebo svoji účast odmítnout. Sehnat takovou osobu ale v poslední době bývá i docela oříšek. Můžeme pak požádat třeba městskou (obecní) policii, aby nám poslali strážníka, který s případem a osobami v něm zainteresovanými nemá nic společného. On není příslušník, ani zaměstnanec Policie ČR, a navíc je to bezpochyby člověk, který má čistý rejstřík a měl by to být osoba důvěryhodná. Narážíme na to, že se sousedé bojí domovní prohlídky zúčastnit se strachu z nějaké odvety od podezřelého, případně že jedinou ochotnou osobou je vyhlášená místní „drbna“, která se chce dozvědět, jak to v bytě vypadá a co se vyšetřuje, aby měla téma pro „zasvěcené“ diskuse na nejbližší týdny. Účast u vyšetřovacího úkonu není honorovaná, takže třeba se najde novinář, který jí dá nějakou tu pětku za informace.
Specialisté najdou policistu, který drží podezřelého na zemi a používá na něj násilí (evidentně se snaží vyřídit osobní účty). Jaký hrozí postih za takové nepřiměřené chování?
Rozhodně to bude řešit odbor vnitřní kontroly krajského ředitelství policie, protože takové jednání spadá minimálně pod kázeňské řízení, kdyby to bylo něco závažnějšího a nebyl to přestupek, tak potom už by se samozřejmě jednalo o trestný čin a ten bude vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je totiž naprosto nepřípustné, aby policista ve službě si řešil své účty s podezřelým zbytečně brutálním způsobem zákroku.
Je vražda policisty považována za vážnější zločin? Hrozí vrahovi tvrdší trest?
Záleží na tom, jestli je to vražda nebo zabití. V případě, že někdo zavraždí (= úmyslně usmrtí) úřední osobu (což podle trestního zákoníku jsou: soudce, státní zástupce, prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce, notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař, finanční arbitr a jeho zástupce, fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží) při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, hrozí mu trest odnětí svobody na 15 až 20 let a nebo výjimečný trest (§ 140 odst. 3, písm. d) trestního zákoníku).
Pokud by však soud jeho jednání posoudil jako pouhé zabití - tedy že jiného úmyslně usmrtil v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného - bude potrestán trestem odnětí svobody na 3 léta až 10 let. V takovém případě už se nerozlišuje, jestli je jeho obětí prodavačka, kterou přepadl, nebo policista, který ji bránil. Akorát musí počítat s tím, že policisté budou při vyšetřování kolegy ještě trochu aktivnější, než jsou v jiných případech. Ve všech policejních sborech je to taková stavovská čest - musí objasnit vraždu policisty a ukázat tím, že drží při sobě.
Seriál Specialisté sledujte každé pondělí od 20:20 na Nově!