OČIMA EXPERTA: Skutečné případy nájemných vražd!

Specialistům se na stůl dostal další zapeklitý případ. Jak jejich vyšetřovací postupy zhodnotil vedoucí protidrogového oddělení pražské policie Jaromír Badin tentokrát?

V epizodě s názvem Vražda na objednávku srazilo Marka Šafáře auto, které do něj podle svědků narazilo záměrně. Jako zázrakem ošklivý útok přežil. V době činu Marka doprovázela Nikola Bílková, sekretářka a milenka jeho otce. Alena Šafářová, Markova matka, se později vyšetřovatelům přiznala, že na svého muže nasadila nájemného vraha. Nemohla už snášet jeho podvody a neustálé ponižování. Vrah si ale spletl otce a syna.

Když podezřelí nereagují na výzvu „Stůj!“ – mohou kriminalisté střílet? A proč nikdy Specialisté nevystřelí, když jim podezřelí utíkají?
Zákon o Policii ČR v § 56 přesně určuje, v jakém případě policista může střílet a kdy nikoliv. Střílet by mohli, „aby zamezili útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůžou jiným způsobem zadržet“. No a tím nebezpečným pachatelem nemá zákonodárce na mysli každého, kdo odněkud utíká. Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.



Jaké systémy kriminalisté používají, když chtějí zjistit informace o určitých osobách? Existuje nějaká celorepubliková databáze?
My kriminalisté se vždycky smějeme u filmů a televizních seriálů, kde si vyšetřovatel do počítače vyťuká vaše datum narození nebo rodné číslo a okamžitě mu vyskočí velice podrobné údaje o vaší osobě (například vaše zaměstnání a zastávaná pozice, informace o vašem přechodném bydlišti a další soukromé detaily). My totiž díky rodnému číslu dokážeme zjistit akorát tak trvalé bydliště, zda je osoba držitelem řidičského oprávnění, zbrojního průkazu či zbraně a jestli má nějaký záznam v rejstříku trestů. Samozřejmě by nám taková databáze, kterou vídáme v seriálech a filmech, byla velmi nápomocná. Ale (bohužel, či bohudík?) nic takového neexistuje.

Když náhodný kolemjdoucí nalezne mrtvolu a dostane se do šoku, bývá mu přivolána odborná pomoc? Psycholog, nebo jiný odborník? Či je někdo z kriminalistů vždycky vyškolen na tyto situace?
Policie má ve svých řadách krizové interventy pro poskytování psychologické pomoci obětem trestné činnosti a obětem mimořádných událostí. Jsou to pečlivě vyškolení specialisté Policie ČR, kteří mohou být zařazeni na různých pracovištích, kde vykonávají svoji práci, plus k tomu mají po určitou dobu službu (většinou to bývá týden) jako interventi. Když se dostaneme k nějakému závažnému případu a nachází se tam člověk, na němž je vidět, že je evidentně v šoku a potřebuje psychologickou pomoc, tak přes operačního důstojníka povoláváme právě tohoto krizového interventa. Není tedy povoláván pokaždé. No a někdy může nastat situace, kdy na místo činu přijede kriminalista, který je zároveň interventem.

 

Dokáží kriminalisté bleskově ověřit SPZtku? Tzn. do jedné minuty?
V dnešní době jsou mnozí policisté vybaveni i mobilními telefony či tablety s aplikacemi, ve kterých si mohou vyhledat potřebnou registrační značku vozidla nebo údaje v evidencích osob. Jestli je to otázkou jedné minuty, to záleží na kvalitě pokrytí signálem, ale do několika minut to mají určitě. Anebo si zavolají operačnímu důstojníkovi a ten jim informace zjistí a poskytne.

Jak probíhá celostátní pátrání?
Záleží, zda pátráme po osobě pohřešované, osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo důležitém svědkovi. Díky IT systémům jsou veškeré policejní orgány o vyhlášení pátrání informovány velice rychle a dostanou všechna potřebná data identifikující hledanou osobu. Prostřednictvím internetu a zveřejněním v masmédiích se v závažných či naléhavých případech obracíme na veřejnost. Její součinnost při hledání osob je často klíčová a máme s tím velice dobré zkušenosti. Lidé jsou v tomto případě velice důslední a policii opravdu pomáhají.



Jak dlouho se archivují důkazy, které nejsou papírového charakteru? Například nedopalky, injekční stříkačky a podobně. 
To záleží na promlčecí době konkrétního trestného činu. U vraždy je promlčecí doba dvacet let, proto se tedy důkazní materiál archivuje po dobu minimálně dvaceti let.

Kriminalisté přišli za jedním z podezřelých, který je odmítl s tím, že má důležitou schůzku a nemá na ně čas. Je vůbec možné se takto k členům státního orgánu zachovat?
To upravuje trestní řád, kde je uvedeno, že u vyšetřování tak závažného zločinu, jakým vražda bezpochyby je, má policie právo vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo; v řízení o zločinu (jakým vražda bezpochyby je) je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. I tak má ale podezřelý právo nevypovídat bez přítomnosti svého právníka. K podání vysvětlení nebo k výslechu svědka je však povinen se dostavit. Nějaké odkazování, že si to má policie vyřídit s jeho právníkem, je nesmysl.

Asi se moc často nestává, že by se někdo přiznal k vraždě. Nebo je tomu naopak?
Divil byste se, ale občas se to stane. Pro někoho po neobjasněné vraždě nastává období obav, výčitek svědomí, duševního strádání a utrpení – takže jako by si to de facto „odseděl“. Prostě „slušný“ člověk se strachuje, že např. když někdo zaklepe nebo zazvoní na jeho domovní dveře, jestli to nejsou policisté, kteří si pro něho přišli. A když opravdu přijde, je to pro něj téměř vysvobození. Někteří se i přijdou sami udat.

Specialisté hledají člověka, který nemá české občanství. Není nutné, aby byl přítomný Interpol, Europol nebo cizinecká policie?
Nemusí. Interpol není instituce, která by prováděla tyto úkony prostřednictvím svých detektivů. Je to častá chyba v detektivkách a filmech. Interpol je pouze organizace, která zabezpečuje mezinárodní policejní spolupráci ve 190 členských státech. V tomto díle Specialistů byl tento akt řešen správně, protože pracovník Interpolu, v tomto případě spíš Europolu, kontaktuje ruské policisty, kteří mohou poskytnout nápomocný materiál. Tedy hlášení jednotlivých policejních sborů, které provedly vyšetřování ohledně inkriminované osoby. Dále bych kontaktoval cizineckou policii v Praze, což Specialisté udělali, a požádal bych je o další informace. Například povolení k pobytům nebo důvod pobytu. Jak Interpol, Europol, tak i Cizinecká policie jsou v případu nápomocny pouze poskytnutím informací, ale jinak vyšetřování provádí kriminalisté.

Když se v případu vraždy objeví drogy, nemělo by případ přebrat protidrogové oddělení?
Nemělo. Vražda je považována za nejzávažnější trestný čin. Protidrogové oddělení pochopitelně může s případem pomoci a vyšetřovatelům mordparty poskytovat svoje poznatky či informace.

Pamatujete si nějaké případy nájemných vražd?
Určitě. Já jsem měl tu čest pracovat v pražské mordpartě v 90. letech, kdy se na území hlavního města Prahy a celého Česka páchala spousta nájemných vražd a vedlo se nám celkem úspěšně. Ale pochopitelně to byla doba náročná a byly to případy hodně ošklivé. Dokonce se nějakou dobu zdálo, jako by lidský život snad ztratil svoji hodnotu. Bylo to divoké období.
 

Jak funguje dlouhodobá ochrana svědků?
V § 55 trestního řádu se uvádí, že nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv (a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem), orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka - jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li ale důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují.

Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení učiní bezodkladně všechna potřebná opatření. Zvláštní způsob ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví od července 2001 zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Zvláštní ochrana a pomoc je celý soubor opatření, která zahrnují osobní ochranu, přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti a pomoc chráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém prostředí, zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby, prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoci. Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky a Vězeňská služba České republiky.

Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže ohrožená osoba souhlasí se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajů a ministr vnitra schválí návrh policie, soudce nebo státního zástupce, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené osobě poskytována. Soudce nebo státní zástupce podávají takový návrh prostřednictvím ministra spravedlnosti.

Galerie

+ 45 dalších fotografií

+ 44 dalších fotografií

Krimi seriál Specialisté sledujte každé pondělí ve 20:20 na Nově!

 

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Specialisté

DROGY? Hvězda Specialistů na to má jednoznačnou odpověď. VIDEO

Publikováno 17.4.2018 o 19:42

Specialisté

BOJÍTE SE RÁDI? Podívejte se, jak to vypadá na natáčení se smrtelně jedovatým zvířetem

Publikováno 25.2.2018 o 12:52