• Pořady
  • Oneplay
  • Rok vdovy: Bolest ze ztráty, na kterou potřebujete razítko

Rok vdovy: Bolest ze ztráty, na kterou potřebujete razítko

Rok vdovy: Bolest ze ztráty, na kterou potřebujete razítko
Zdroj: TV Nova

Smrt blízkého člověka se neodehraje jen v jedné chvíli. Zůstane po ní prázdné místo u stolu, v bytě i v duši. A do toho se rozběhne svět razítek a formulářů. Film Rok vdovy režisérky Veroniky Liškové sleduje první rok po náhlé ztrátě partnera. Bolestný, osamělý rok, někdy absurdně byrokratický, a přesto vedený jemnou nitkou naděje, že snad bude líp.

Rok vdovy nabízí pocit, že v tom člověk není sám a že i po ztrátě může přijít chvíle, kdy se znovu nadechneme.

Rok vdovy

Petra (Pavla Beretová), tlumočnice kolem čtyřicítky, se po tragické události stává vdovou. Vedle truchlení musí unést i to, co se na žal v praxi často nalepí, a to tlak okolí, napjaté rodinné vztahy, starost o dospívající dceru a neúprosný kolotoč institucí, který jakoby na lidskou křehkost neměl kolonku. Film přitom nestaví na efektech, spíš na detailech a drobných úkonech, které se snaží dát dohromady rozbitý svět.

Rok vdovy
Vztah s dospívající dcerou bere Petře poslední zbytky sil. Bude líp?  |  FOTO:  TV Nova

​Deníky Zuzany Pokorné

Rok vdovy nevznikl u stolu. Opírá se o skutečnou zkušenost Zuzany Pokorné, která publikovala své deníkové zápisky o vdovství v týdeníku Respekt. Právě tento civilní, neokázalý záznam toho, co se děje po pohřbu, se stal výchozím bodem pro scénář Eugena Lišky a filmovou podobu Veroniky Liškové.

​​Dokumentaristické oči

Režisérka Veronika Lišková přichází k hranému debutu z dokumentu, a je to znát v citlivosti k situacím, které se nedají zahrát nahlas. Vychází z toho, že smrt a truchlení jsou u nás často tabu a že hraný film může téma přiblížit širšímu publiku. I ona má osobní zkušenost se ztrátou v rodině, což se promítlo do způsobu, jak příběh vede. K filmu navíc vznikl i širší projekt a debaty po projekcích, včetně propojení s organizacemi, které se věnují paliativní péči. Film tak nechce jen dojímat, ale i nabídnout oporu a jazyk pro věci, které se lidem často říkají těžko.

​​Zármutek Pavly Beretové

Pro Pavlu Beretovou je Rok vdovy rolí, která se dotýká něčeho hluboce osobního. Prošla si vlastní zkušeností se ztrátami. V rychlém sledu přišla o několik blízkých lidí a hledala způsob, jak se smrti podívat do očí. Právě to dává její Petře uvěřitelnost.

Rok vdovy
Zuzana Kronerová jako manipulativní tchyně  |  FOTO:  TV Nova

​Filmová dcera

Petřinu dceru Dominiku hraje Julie Šoucová, která je ve skutečnosti neteří Pavly Beretové, což filmu dodává jemnou, neokázalou autenticitu v drobných gestech a scénách, kde se city spíš tuší, než vyslovují.

Obnažená scéna

Ve filmu je scéna, v níž se hrdinka ocitá nahá. Symbolika je obrazem stavu, kdy je člověk po ztrátě obnažený, vystavený světu a jeho pohledům. Jako připomenutí, že žal je i fyzická zkušenost, a že někdy potřebujeme zůstat chvíli jen sami se sebou, bez rolí a bez ochrany.

​Osamění a naděje

Rok vdovy je film o samotě, která má mnoho podob. Byt plný věcí po někom, kdo se nevrátí. Společnost, která neví, co říct. I úřady, které chtějí papír dřív než člověku dopřejí čas. Ale je to i film o tom, že naděje nemusí být velké gesto. Někdy je to jen další ráno. Jedna vyřízená věc. Jeden rozhovor, který nekončí pláčem.

Rok vdovy sledujte ve středu 25. března ve 20:00 na Nova Cinema, nebo už teď na Oneplay.

Sdílet

TOP články

Nejnovější