
Příslušníci SNB jako akční hrdinové východního bloku? Nahánění neozbrojených uprchlíků jako honba za proradnými agenty? Příběh Krále Šumavy, ve kterém se o převaděčích nedozvíte ani ň? Legendární film Karla Kachyni z roku 1959 pro svou poplatnost režimu nepřestává budit kontroverze. Přesto zůstává fenoménem i obrazem temné doby. Poprvé po šedesáti letech jej diváci mohou porovnat se skutečným příběhem převaděče Josefa Hasila, který už 9. prosince zamíří na Voyo.
Jak se nový Král Šumavy bude lišit od černobílé verze? Produkce Voyo Originál vs. Sovětský svaz nebudou jediným rozdílem.
1. Fakta vs. fikce: Legendární převaděče nikdy nezabili
Pašeráctví a převaděčství má na Šumavě, a hlavně v okolí obce Kvilda, tradici už od doby Rakouska-Uherska. Jedním z legendárních převaděčů byl i Kilián Nowotny, který jako odsunutý Němec převáděl uprchlíky do Bavorska v letech 1948–1950.
Právě Kilián je v Kachyňově verzi na začátku filmu zabit a jeho místo zaujímá Josef Hasil. Ve skutečnosti Kilián Nowotny utekl smrti jen o vlásek. Po přestřelce s pohraniční stráží se mu podařilo uprchnout a americká stráž jej na poslední chvíli převezla do nemocnice. Po tomto incidentu se do Česka nikdy nevrátil a zemřel jako vážený důchodce ve věku 71 let. Paradoxem je, že si jej ve filmu Karla Kachyni zahrál dozorce ze Státní bezpečnosti, který režiséra zaujal díky vzhledu.
Nový Král Šumavy: Nikoho zřejmě nepřekvapí, že příslušníky STB ani SNB už ve štábu nenajdete. U natáčení byl naopak přítomen Hasilův syn Josef Vávra, kterému komunisté poslali do vězení otce, matku i prarodiče.
2. Fakta vs. fikce: Když nemáte močály, hoďte tam granát
Když se řekne Král Šumavy, prakticky okamžitě si představíte mokřady, kde jeden špatný krok znamená jistou smrt. Stezky, kterými převaděči procházeli, ale nevedly jen přes močály. Zvlášť v okolí legendární vesnice Kvilda se žádné nenachází. Karel Kachyňa si je proto „nechal vyrobit“ pomocí bagrů a zatopil je vodou. Samotné exteriéry se ale natáčely přímo v legendární vesnici Kvilda i zaniklé osadě Šerlův dvůr.
V záběrech z vesnic, osad i zpustošeného hřbitova si diváci mohou dobře prohlédnout, jak tehdy pohraničí po odsunu Němců vypadalo. I přes oslavu režimu dokázal Kachyňa zachytit ponurost a bezútěšnost vysídleného kraje.
Nový Král Šumavy: Za autentickými místy převaděčů se vydal i režisér David Ondříček, který se štábem zavítal například na Bémův statek nebo do Údolí smrti, místa úmrtí Hasilova bratra. Údolí smrti je dnes součástí národního parku, a tak si Ondříček mohl o bagrování močálů nechat zdát. Povolenku k natáčení totiž dostal jen na pár dní.
3. Fakta vs. fikce: Švorcová se topila v ateliéru, Vodochodský v bažině
U močálů ještě chvíli zůstaneme. Nejen proto, že se v něm utopila i postava zasmušilé prodavačky Marie v podání Jiřiny Švorcové. Scéna, o které se v dětství zdálo i režisérovi nového Krále Šumavy, přinesly hlavní představitelce slávu i pořádnou rýmu. Jiřina Švorcová se tehdy netopila podle režisérových představ, a tak jí nechal kolem pasu přivázat lano a do umělé bažiny ji i přes její vůli stáhli dolů. Scéna, kdy Marie hrůzou lapá po dechu, proto působí více než autenticky.
Nový Král Šumavy: Vojta Vodochodský, který hraje kamaráda Josefa Hasila, si topení vyzkoušel naostro v pravém šumavském močálu! Za přítomnosti kaskadéra i s neoprenem pod oblečením to naštěstí zvládl i bez přítomnosti provazu. To, jak se během natáčení cítil, můžete zjistit ve videu.
4. Fakta vs. fikce: Socialističtí hrdinové, nebo špatně vycvičení pohraničníci?
Film Karla Kachyni se odehrává v roce 1948 a už tehdy je plný drsných příslušníků pohraniční bezpečnosti. Ve skutečnosti se dobře hlídané pásmo s ostnatým drátem a náležitě vycvičenými vojáky začalo budovat až v roce 1950. Do té doby proto mohli převaděči procházet kolem méně hlídaných míst a vyhýbat se ozbrojeným jednotkám. I přesto bylo převádění nad míru nebezpečné.
Nový Král Šumavy: Josef Hasil není oproti Kachyňovým vojákům černobílá postava ani vzor socialistické ctnosti. Jako mladík, který prožil nucené válečné nasazení, si chtěl především užívat život a nevyhýbal se ženám ani večírkům. O politiku se zajímal jen málo. O to víc je jeho cesta k titulu Krále Šumavy zajímavější.
5. Král Šumavy vs. Král Šumavy: jedinečný pohled obou stran
Ať už staršího Krále Šumavy milujete, nebo nenávidíte, jedno se mu nedá upřít – nabízí jedinečný obraz doby, kterou si komunistický režim utvořil k obrazu svému. Teprve po dlouhých šedesáti letech si jako diváci můžete porovnat pohledy obou stran – pronásledujících i pronásledovaných. A to očima dvou uznávaných režisérů.