Devadesátky a film: V Jízdě neuměl nikdo řídit, kvůli Dědictví se Chytilová pohádala s Klausem

Eva Kleinová

Publikováno 23. 4. 2023

Devadesátá léta otevřela dvířka k filmům, které musely být pro špatný kádrový posudek zavřeny v trezoru. Nově nabytá svoboda se pomáhala nejen ohlédnout za problematickou minulostí i nostalgickou první republikou, ale také vytvářet bláznivé komedie, které dráždí politickou korektnost stejně jako naše bránice.

Jaké byly nejlepší filmy první poloviny devadesátých let, v nichž se odehrává i dlouho očekávané pokračování minisérie Iveta? Podívejte se s námi na seznam toho nejlepšího, co první polovina devadesátek vyprodukovala.

Obecná škola (1991)

Film inspirovaný dětstvím Zdeňka Svěráka měl předobraz v jeho milovaném učiteli Václavu Mejstříkovi (ve filmu Igor Hnízdo). ​Hrál ho Jan Tříska. Jeho přesvědčivý výkon ovlivnil i vzpomínky Zdeňka Svěráka. „Já, když dneska vzpomínám na svého učitele, podle kterého jsem napsal Igora Hnízda, už si ho neumím představit, Tříska mi ho přebil. Když vzpomínám na dětství, tak mě učí Tříska,“ přiznal později, jak uvádí web super.cz.

Slunce, seno, erotika (1991)

Oblíbená komedie se díky otevření hranic mohla natáčet na italském pobřeží. Ne všichni z toho ale byli nadšení. Představitelka Kelišky Marie Švecová si údajně dovezla vlastní zásoby jídla na celý týden. Poté, co jedinkrát ochutnala italskou kuchyni, se prý pozvracela, protože jí někdo namluvil, že jsou v ní mořské plody.

Vlastimil Dejdar se živil jako námořní důstojník. Řemeslo svého syna si vyzkoušel jen pro Slunce, Seno, erotika.  |  FOTO:  TV Nova

​Kromě Oldřicha Kaisera a Martina Dejdara se ve filmu blýsknul také Dejdarův skutečný tatínek Vlastimil, který si zde zahrál majitele italské farmy.

Requiem pro panenku (1992)

Eva Kováčová je týraná a špatně zvladatelná dívka, kterou v osmdesátých letech režim neprávem umístí do ústavu pro mentálně postižené. Na bezvýchodnou situaci se rozhodne upozornit založením požáru, při němž zemře 26 pacientek. Po devítiletém trestu podstoupí změnu pohlaví a jako René Lízna prý z vlastní vůle ukončí život v roce 2014.

FOTO:  csfd.cz

​​Tragický příběh, o kterém za totality nesměla média informovat, se rozhodl zpracovat Filip Renč s Annou Geislerovou v hlavní roli. 

​Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992)

Když se oceňovaná Věra Chytilová rozhodla natočit komedii o vesnickém zbohatlíkovi, všichni si ťukali na čelo. Nejenže film tehdy kritika doslova rozcupovala, ale na premiéře se s Chytilovou dokonce pohádal i Václav Klaus, který film bohužel údajně označil za společensky nebezpečný. ​Proč bohužel? Bohužel pro něho! 

Film po letech uzrál jako víno a stala se z něj citovaná klasika, která poskytla obrázek o jedné éře jako málokterý snímek.

Šakalí léta (1993)

Devadesátá léta se často vracela do doby, kterou lidé za socialismu nemohli kritizovat. Do muzikálové podoby ji proměnil tehdy ještě neznámý režisér Jan Hřebejk, kterému po odstoupení jednoho z partnerů dodala peníze televize Nova.

Martin Dejdar musel ke svému zklamání zpívat na playback. Hlas mu propůjčil Jan Kalousek.  |  FOTO:  TV Nova

​Knihu Petra Šabacha tehdy dotáhla k dokonalosti hlavně hudba Ivana Hlase. Hity Na kolena nebo Jednou mi fotr povídá si získaly srdce nečetného množství posluchačů,

Jízda (1994)

Zřejmě první česká road movie Jana Svěráka byla natočena jen s devítičlenným štábem a za minimální peníze. Přesto se z ní stal nečekaný hit. Stejně jako z úvodní písně frontmana skupiny Buty Radka Pastrňáka.

Ve filmu si užijete nejen mladinkou Annu Geislerovou, ale i legendární úpravu automobilu Mazda. Té po odřezání střechy nešly otevírat dveře. A tak hrdinové po celou dobu museli efektivně naskakovat do vozu.

​Amerika (1994)

Filmovému zpracování se nevyhnul ani nedokončený román Franze Kafky Amerika, v níž v hlavní roli zazářil Martin Dejdar. Snímek, ve kterém Karel Rossman opustil Prahu, aby pracoval pro svého bohatého strýčka v Americe, vás nadchne nejen uměleckými rekvizitami, ale i hudbou kapely Lucie.

Byl jednou jeden polda (1995)

Nulový cit pro politickou korektnost, zato pořádná devadesátková atmosféry. To je film Byl jednou jeden polda, který se i díky hvězdám Ladislavovi Potměšilovi či Simoně Krainové dočkal hned tří pokračování. Ačkoliv ho dnešní kritici cupují na maděru, major Maisner v srdcích diváků zůstává i po letech.