Karel Horváth je milující a obětavý táta čtyř dětí a velký bojovník. Býval náruživý sportovec, ale před více než čtvrtstoletím mu vážná autonehoda převrátila život naruby. Jak si trenér a průvodce pořadem Martin Košťál, Karel a celý podpůrný tým, složený z obezitologa, nutričního poradce a psycholožky, poradí s Karlovou váhou, která na počátku ukazuje těžko uvěřitelných 145 kilogramů?
„Kdybych byl tady na světě sám, tak nezhubnu nikdy. Pro mě nic jiného než děti nemá smysl,“ přibližuje svou motivaci Karel Horváth, kterému bylo na startu natáčení pořadu čtyřiačtyřicet let. Pracuje jako řidič a dle svých slov nemá moc pohybu, jak s oblibou sám říká.
Karel má čtyři děti, dvě malé se současnou přítelkyní, která je o devatenáct let mladší, a pak také dvě další dcery, z nichž každá má jinou matku. „To tak prostě dopadlo,“ glosuje Karel. Kromě své hlavní práce, kdy je řidičem na plný úvazek, dochází ještě třikrát týdně na brigádu. Tam sleduje a hlídá kamerové záznamy. „Karel se snaží vydělávat peníze, abychom se měli dobře. Na druhou stranu jsou věci, které mě štvou, a ty jsou spojené s jeho váhou. Bolí ho nohy a nechce s námi moc chodit ven, třeba na procházky a ten pohyb bude čím dal horší. A je to dáno právě tou váhou,“ říká jeho přítelkyně.
V dětství byl Karel aktivní sportovec, věnoval se fotbalu. „Od mala od mámy slyším, že fotbal hrál snad každý. Hrál ho děda, hrál ho táta, hráli ho oba bráchové mé mámy, ale nejdál to dotáhl můj brácha Pavel, který ho hrál vrcholově. Měl jsem krásné dětství. V klubu mě trénoval táta, a to od mala. Celkem to bylo něco kolem šesti let. Na všechno jsme chodili spolu, ať už šlo o trénink nebo turnaj a dokud se mi táta věnoval, tak to bylo moc fajn. Pak nastaly problémy, kdy se otec začal věnovat jiným věcem. Přestal trénovat, to mi bylo asi třináct, a to jsem přibral dost a už jsem cítil, že jsem na fotbal marnej. V šestnácti jsem chodil s kamarádem celé prázdniny běhat a dostal jsem se z toho. S váhou jsem vydržel až do bouračky.“
„V devadesátým devátým mi bylo dvacet a ten den si nepamatuji celý. Ráno domů přijeli policajti, že mě našli v poli. Vezli mě do Jindřichova Hradce a pak vrtulníkem do Brna, měl jsem stehenní kostí proraženou pánev, nepracovaly mi plíce, měl jsem i krvácení do mozku. Byl jsem dlouho v bezvědomí a bylo to špatné. Nedal jsem tehdy nohy k sobě, neměl jsem žádný rozsah v kyčlích. Ležel jsem jak prkno. Při operaci mi ‚odsekali' kyčle a ta pravá je funkční tak na 70 %,“ zhodnocuje svůj zdravotní stav, a to co mu předcházelo Karel a dodává: „Nemůžu skoro nic. Nemůžu běhat, nemůžu dlouho chodit, nemůžu skákat. Nezavážu si tkaničky, válím všechno po zemi, když se oblékám. Když vám něco je a nemůžete dělat to, co ostatní, tak vás to změní.“
Co se týče stravovacích návyků sám Karel přiznává, že když najde lískooříškový krém, je schopný ho za večer celý sníst. Pořad Extrémní proměny označuje jako poslední šanci něco změnit. „Se mnou je to těžký,“ shrnuje Karel, u kterého váha během prvního vážení ukáže 145 kilogramů, ale jak sám dodává, děti jsou pro ně to nejceněnější, co má a kvůli nim se chce změnit. Stejně tak dlouhodobě pečuje o svou vážně nemocnou matku. „Můj cíl je obléknout se do normálních kalhot. Obléknout se, podívat se do zrcadla a říct si, že to docela jde,“ uzavírá.
Podaří se Karlovi zvítězit v boji s nadváhou? To můžete sledovat v novém díle Extrémních proměn ve středu 19. března ve 20:20 na Nově.