Dominika Kubíčková

Dominice je teprve dvacet let, ale osud jí naložil víc, než bývá v jejím věku obvyklé. Zatímco její vrstevníci řešili školu, kamarády a první lásky, ona se musela vyrovnat se ztrátou rodičů a nést odpovědnost, která by byla náročná i pro dospělého člověka. Když jí bylo třináct let, ze dne na den dospěla. Místo bezstarostného dospívání začala pečovat o ochrnutou babičku a velkou část svého života zasvětila starostem o druhé. Na vlastní sny, radosti a potřeby nezbývalo místo. Bolest, smutek a pocit osamění postupně zajídala. Kila přibývala a Dominika se dostala do bludného kruhu, ze kterého nedokázala sama najít cestu ven. Dnes místo objevování světa a plnění snů tráví většinu času doma a stále více ji omezuje obezita. Má pocit, že nežije naplno, ale jen přežívá.