
Zatímco chronický hypochondr Tomáš si vsugeroval zákeřnou nemoc, ten skutečně nemocný v domě – Ozzák – se pere s dehydratací. Připomeňte si, jak se mu motal jazyk v díle Zdravý a nemocný.
Ozzák:
„Marcelko, ten leknín, co tady útočí, mám utřít nebo počkáte až bude válka koček?“
Marcelka:
„Prosím?“
Ozzák:
„Rusové mají jeleny a jeleni hlídají konev.“
Marcelka:
„Ozzáku, vy říkáte úplný nesmysly.“
Ozzák:
„Vám vrtá chleba, sépie. Mrkev. Celer. Plastelína.“
…
Marcelka:
„Jste celý zadýchaný.“
Ozzák:
„Nesmysl, já a pilot? Mouka teče do lednice jedině v Plzni. A netopýři těžko přeperou líný šváby.“
…
Ozzák:
„To budou ty vaše ušní lampióny. Ono totiž v uších není tma jen tak pro nic za nic. A kdo tam rozsvítí, nemůže se divit, že odhalí sádlo zkázy. A plechová gondola rozbouří salámy!“
…
Ozzák:
„Odsuny na podzim laskavě ohřívají bidet.“
…
Ozzák:
„Dvakrát to na mě zkusíš a já ti našiju broky do kožichu, že tě obskáče rosnička.“
…
Ozzák:
„Prosim tě, kolikrát jsem tě na těhle kapustách natřásal, he?“
…
Ozzák:
„Velbloud zvaný mikrobus našich lesů.“
…
Ozzák:
„Kde bych byl, kdybych neunes vlastního paviána?“
…
Ozzák:
„Karamel je betonovej pes.“
…
Ozzák:
„Korouhev těžko tluče na dno.“