
Od Svěráků nelze čekat prvoplánovou opulentní podívanou ohromující třeskutým humorem či pompézní výpravou. Síla Vratných lahví, podobně jako u Obecné školy, je především v příběhu a humoru jemném a chytlavém jak pavučina. Kvůli filmu spolu ale Svěrákovi málem nemluvili!
Další společný projekt oscarové autorské dvojice Svěrák / Svěrák je inteligentní a kultivovaná hořká komedie o stárnoucím muži, pro kterého se odchod do důchodu stává výzvou k tomu, aby konečně dospěl. Učitel češtiny Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) zjišťuje, že ho jeho práce už netěší a odchází do důchodu. Muže plného humoru a hravé energie však poklidný podzim života v lůně rodiny neuspokojuje. Najde si proto brigádu v supermarketu v oddělení vratných lahví. Ve vztahu k práci, ale především ke kolegům a zákazníkům si vytvoří malý, funkční svět, který hravě ovládá, ale z něhož stále zřetelněji vylučuje svou manželku Elišku (Daniela Kolářová).
Galerie
Zatímco Tkaloun nenápadně pomáhá najít správné partnery druhým včetně své dcery Helenky (Tatiana Vilhelmová), rozpadá se mu pod rukama jeho vlastní letité manželství. Blížící se čtyřicáté výročí svatby se stává možností, jak si rozzlobenou a právem ukřivděnou Elišku usmířit, ale také okamžikem bouřlivých i komických konfrontací – a možná i jistého smíření...
Přečtěte si deset zajímavostí z filmu, které vás jistě překvapí!
1) Film se natáčel v Praze. Pozorní diváci jistě rozeznají části Žižkova, Podolí, Malé Strany i Smíchova. Samotná škola se nacházela v Nuslích.
2) Tatianu Vilhelmovou si do filmu vybral sám režisér, přesto musela absolvovat casting a celý proces výběru herce do filmu. Co nakonec rozhodlo v její prospěch? Prý to, že mají se Zdeňkem Svěrákem stejně velké nosy! Natáčení ale bylo pro vítězku třetí řady show Tvoje tvář má známý hlas skutečně náročné a jistě mu musela mnoho osobního volna i času pro spánek obětovat. Těsně před začátkem totiž porodila a musela syna pravidelně kojit.
3) Scéna, kdy Josef se svým vnukem Tomíkem vykonává malou potřebu, ve filmu trvá pouhých 15 vteřin. V reálu se musela natáčet celou hodinu a půl!
4) Role pana Wasserbauera (Jan Vlasák) je celá napsána tak, aby v ní byly zvýrazněné sykavky, s nimiž má Wasserbauer logopedický problém. Nejvíc to vynikne ve scéně svatby, kdy cituje z básně verše „Jak se břízka k břízce sklání“, ale autoři si obdobně zahráli s češtinou i ve scéně, kdy Wasserbauer odhalí své znalosti němčiny a vyznává lásku paní Tkalounové.
5) Vratné lahve jsou pomyslným vrcholem volné trilogie, do které patří také snímky Obecná škola (1991) a Kolja (1996).
6) Film měl být původně natáčen již v roce 2003, ovšem Jan Svěrák původní otcův scénář odmítl. Svůj spor nad scénářem Svěrákovi dokonce zveřejnili v portrétním dokumentu Tatínek (2004). Zdeněk Svěrák po ročním odkladu napsal další, pátou verzi scénáře. V září 2005 se rozhodlo o tom, že film natočen bude. Na jaře 2006 se začalo natáčet.
7) Policie zadržela muže, který pořídil kopii filmu původně určenou pouze pro potřeby Ministerstva kultury. Tu potom se svým společníkem umístili na internet. Stíhání obou mužů bylo posléze zastaveno, neboť se k činu přiznali a s vlastníky filmu se dohodli na finančním vyrovnání. Soud rozhodl o tom, že zastavení stíhání bude podmínečné, a to na dobu 18 měsíců.
8) Člověk by neřekl, jak může být zdánlivě jednoduchá scéna složitá na natočení. Když Josef s manželkou ve filmu nasazují dveře do pantů, musel se tentýž záběr točit sedmnáctkrát než se povedl přesně podle představ!
9) Ve scéně, kdy Josef Tkaloun svačí v parku, jej míjí skupinka postarších pánů, z nichž všichni jsou protagonisté Žižkovského divadlo Járy Cimrmana, a to včetně Svěráka.
10) Inspirací k napsání scénáře byl Zdeňku Svěrákovi skutečný starý muž, k němuž chodil vracet láhve.
Na hořkosladkou komedii Vratné lahve se podívejte v neděli 8. prosince od 20:20 na TV Nova