
Dne 29. prosince roku 2022 v Claphamu v jižním Londýně zemřela Vivienne Westwood, stylová ikona, environmentální aktivistka a především dáma, kterou zůstala do posledních dní svého života. Bylo jí 81 let.
„Ve svém srdci budu i nadále s Vivienne," oznámil ve čtvrtek rakouský návrhář Andreas Kronthaler, manžel a kreativní partner Westwood, když oznamoval návrhářčino úmrtí. Vivienne se do poslední chvíle věnovala tomu, co milovala, oznámila rodina na jejich sociálních sítích. „Navrhovala, pracovala na svém umění, psala knihu a měnila svět k lepšímu. Vivienne vedla úžasný život. Její inovace a vliv za posledních 60 let byly obrovské a budou pokračovat i v budoucnosti.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Punk i ekologický aktivismus
Vivienne Westwood je dodnes považována za průkopnici punku v Londýně. Někdo tvrdí, že ho v sedmdesátých letech vymyslela, jiní, že ho prodala. Bezesporu se ale stala tváří jedné generace. Kromě módního průmyslu však Westwood obrovskou měrou přispěla k pohledu na ekologický aktivismus, kterému se věnovala až do posledních dní. „Kapitalismus je zločin. Je hlavní příčinou války, klimatických změn a korupce," zní jedna z jejích posledních myšlenek, které byla po její smrti rodinou zveřejněna.
Jako celoživotní aktivistka dlouho bojovala za zvýšení povědomí o věcech, na kterých jí záleželo nejvíc. „Mojí prioritou je nyní změna klimatu, nikoli móda,“ řekla v roce 2014 deníku The Guardian. Nezisková společnost Vivienne Foundation, kterou Westwood založila spolu se syny a vnučkou koncem tohoto roku, oficiálně zahájí činnost na počest jejího odkazu v roce 2023. Cílem nadace bude budovat povědomí a vytvářet změny v rámci témat změny klimatu, ukončení války, obrany lidských práv a protestu proti kapitalismu.
Zásadní roky života Vivienne Westwood
1941
Vivienne se narodila 8. dubna 1941 v Glossopu v hrabství Derbyshire jako Vivienne Isabel Swire. V roce 1958 se její rodina přestěhovala do Harrow v Londýně, kde absolvovala kurz šperkařství na University of Westminster, tehdy známé jako Harrow Art School. „Nevěděla jsem, jak by se dívka z dělnické třídy jako já mohla uživit v uměleckém světě," řekla v roce 2010 při příležitosti výstavy o počátcích kariéry ve Victoria and Albert Museum. Další roky pracovala v továrně, studovala pedagogiku a později se stala učitelkou na základní škole. Během toho ale tvořila vlastní šperky, které prodávala ve stánku na Portobello Road v Londýně.
V roce 1962 se potkala s Derekem Westwoodem, se kterým se vzali 21. července 1962. Není překvapením, že si svatební šaty Westwood sama ušila. V roce 1963 se jí narodil první syn Benjamin. Manželství s Derekem netrvalo dlouho, skončilo poté, co potkala Malcolma McLarena, se kterým se přestěhovali do Thurleigh Court v Balhamu, kde se jim v roce 1967 narodil syn Joseph Corré.
1971
Tento rok se stal milníkem pro oděvní kariéru Vivienne. S manželem, manažerem kapely Sex Pistols, si otevřela obchod s oblečením Let It Rock na King‘s Road v Chelsea. Vzhledem k úspěchu, který přišel především díky punkové kapele, která jejich oděvní značku propagovala, byl později přejmenován na Sex. Podle magazínu PopMatters si však „běžní punkeři“ nemohli dovolit nosit jejich tzv. „nóbl punk.“ Spínací špendlíky osázené diamanty a řemeslné šperky z kolekce „punk meets haute couture“ vystřídali na ulicích Londýna cvočky, hroty, řetízky, zipy a visací zámky, tedy vše levně dostupné v místních železářstvích.
Westwood se inspirovala mnoho styly, jedním z nich byla hudba a punkový styl hudebnice Viv Albertine, která ve své knize z roku 2014 o kolekci Westwood a McLarena napsala: „Vivienne a Malcolm používají oblečení k šokování, podráždění a vyvolání reakce, ale také k inspiraci změny. Mohérové svetry, pletené na velkých jehlách, tak volně, že přes ně můžete vidět, rozpáraná trička a ručně psané nápisy, švy a štítky na vnější straně…Tyto postoje se odrážejí v hudbě, kterou děláme. Je v pořádku nebýt dokonalý, ukázat fungování svého života a své mysli ve svých písních a oblečení.“ Ať už tedy punk přinesl světu cokoliv, jedním z nejvýraznějších milníků byla revoluce v módě, za kterou stojí právě Westwood s McLarenem.
1981
Vivenne Westwood o sobě tvrdila, že se nepovažovala za módní návrhářku, dokud punk neustoupil „novému romantismu“, jak sama osmdesátá léta své tvorby nazvala, a ona v roce 1981 nenavrhla kolekci Pirates. Pak začalo její zkoumání technik, které vedlo vydavatele Women‘s Wear Daily Johna Fairchilda k tomu, že ji označil za jednu ze šesti nejvlivnějších návrhářek 20. století. Od té doby začala návrhářství vnímat jako intelektuální cestu do historie kostýmu.
Další roky Westwood představila kolekce Savages (1981), Buffalo/Nostalgia Of Mud (1982), Punkature (1982), Witches (1983) a Worlds End/Hypnos (1984). Po rozchodu s McLarenem představila kolekci World’s End Clint Eastwood (1984-85).
1990 až 1991
Tvorba osmdesátých let ji na poli módy etablovala natolik, že byla v letech 1990 a 1991 vyhlášena britským designérem roku.
1992
V roce 1992 získala Westwood od královny Alžběty II. Řád britského impéria. Na ceremoniálu v Buckinghamském paláci neměla Westwood na sobě nic jiného než průsvitné punčocháče. „Přála jsem si předvést svůj outfit tak, že zatočím sukní. Nenapadlo mě ale, že vzhledem k tomu, že fotografové byli prakticky na kolenou, bude výsledek více okouzlující, než jsem očekávala," okomentovala pro The Independent návrhářka ikonický snímek, který údajně pobavil i samotnou královnu. Ve stejném roce se vdala za o mnoho let mladšího studenta módy Andrease Kronthalera.
1998
Těsně před zlomem milénia Westwood debutovala se svou první vůní „Boudoir", kterou vyvinula společně s Martinem Grasem ze společnosti Dragoco. „Můj parfém se jmenuje ‚Boudoir‘," uvedla tehdy na svých webových stránkách. „Což je šatna a místo, kde se můžete svléknout. Pro ženu je to místo, kde je sama se sebou v intimním vztahu, kde vidí své chyby a svůj potenciál," dodala tehdy návrhářka.
Po roce 2000
V dubnu roku 2000 byla v Londýnském muzeu na tři měsíce otevřena výstava zaměřená výhradně na legendární návrhářku s názvem „Vivienne Westwood: sbírka Romilly McAlpine". O rok později návrhářka spustila oficiální internetové stránky značky s prvním e-shopem. V roce 2002 byl otevřen butik Vivienne Westwood v Hongkongu a další dva v Koreji. V roce 2003 byla otevřena nová vlajková loď v italském Miláně. Další dva butiky byly otevřeny v roce 2016 v New Yorku a v Paříži.
Šaty od této legendární návrhářky se stále častěji začaly objevovat na veřejnosti při všech významných událostech. Dita Von Teese oblékla její fialové svatební šaty v roce 2005, když si brala Marilyna Mansona. Marion Cotillard měla na londýnské premiéře filmu Veřejní nepřátelé v roce 2009 její červené saténové šaty bez ramínek. V roce 2011 oblékla na svatbě prince Williama a Catherine Middleton princezna Eugenie dokonce tři její modely. Pharrell Williams se v roce 2014 představil v klobouku Westwoodové na 56. udělování výročních cen Grammy.
V září 2005 Westwood spojila své síly s britskou Labouristickou stranou a uvedla na trh limitovanou edici triček a dětského oblečení s nápisem „I AM NOT A TERRORIST, please don't arrest me". Výdělek z nákupu oblečení použila na podporu kampaně. O dva roky později uvedla, že v otázkách občanských svobod a lidských práv nyní stojí za Konzervativci. Od začátku roku 2015 byla příznivkyní Strany zelených. Ta ji však ze svých řad vyloučila.
2008
Vivienne Westwood se zapsala i do filmové historie. Její návrhy se objevily v roce 2008 ve filmové adaptaci televizního seriálu Sex ve městě. Carrie Bradshaw, spisovatelka pro Vogue, je oslovena, aby nafotila svatební šaty, včetně návrhu od Westwoodové. Šaty jsou následně poslány Carrie jako dárek s ručně psaným vzkazem od samotného Vivienne a Carrie se je nakonec rozhodne použít i na své opravdové svatbě.
2016
Podle webu značky Vivienne Westwood došlo v roce 2016 k významné události. Dlouholetý manžel Westwoodové Kronthaler debutoval se svou první oficiální kolekcí pod názvem Andreas Kronthaler For Vivienne Westwood, která nahradila značku její Gold Label. Westwood pokračovala ve vydávání pololetních kolekcí.
2018
V roce 2018 spolupracovala Vivienne se společností Burberry na podpoře britské neziskové organizace Cool Earth. Cílem byla pomoc při ochrana ohrožených deštných pralesů, boj proti globálnímu oteplování, ochrana ekosystémů a zajištění pracovních míst pro místní obyvatele. Tedy témata celoživotně velmi blízká Westwoodové.
2020
Kromě vystupování na veřejnosti proti změnám klimatu se Westwood stala hlasitou zastánkyní propuštění zakladatele serveru WikiLeaks. Julian Assange bojuje proti vydání do USA, kde by čelil obvinění podle zákona o špionáži. Vivienne si na jeho podporu v červenci 2020 oblékla své kanárkově žluté šaty a na veřejnosti se objevila v obří ptačí kleci, čímž varovala před Assangeovým uvězněním.
Krátce po smrti Vivienne Westwood její manžel napsal: „Svět potřebuje lidi, jako je Vivienne, aby se změnil k lepšímu."