TV Nova
Bouchání chlebem, rozbíjení talířů a věštění z brambor: Jaké novoroční zvyky se dodržují ve světě?

Bouchání chlebem, rozbíjení talířů a věštění z brambor: Jaké novoroční zvyky se dodržují ve světě?

Publikováno 30. 12. 2022

Tradice jsou důležitou součástí každé společnosti. To, co může být běžné v jednom státě, ale může jinde působit dost zvláštně.

Shromáždili jsme ty nejzajímavější novoroční zvyky z kultur po celém světě. Kde se bouchá bochníkem chleba o zdi? Proč se Španělé po půlnoci ládují hrozny? A kdo věští budoucnost z brambor?

Pád koule

Miliony Američanů tráví silvestrovskou noc tak, že se shromáždí u televizních obrazovek či přímo na Times Square v New Yorku, aby sledovaly jednu z nejvyhlášenějších show na světě. S přibližující se půlnocí se koule na hlavní budově postupně přibližuje dolů k hodinám. Když k nim dojde, spustí se velký ohňostroj. Tato akce se koná už od roku 1907. Tehdejší majitel deníku The New York Times Adolph Ochs chtěl totiž tímto způsobem upozornit na jejich nové sídlo.

FOTO: Profimedia

Půlnoční koupání

Tradice v Brazílii říká, že by se člověk měl po půlnoci jít vykoupat do moře. Na sobě by měl mít bílé oblečení jako symbol čistoty. Vzdává se tím pocta bohyni vody, která se jmenuje Yemanjá. Ve vodě byste měli přeskočit sedm vln a následně učinit sedm přání do nového roku. Pokud budete chtít něco podobného zkoušet v Česku, nezapomeňte, že u nás je přece jenom o dost chladněji než v Brazílii.

Ládování se hrozny

Ve Španělsku šanci na úspěšný nový rok zvýšíte tím, že hned po půlnoci sníte dvanáct hroznů vína. Symbolizují totiž dvanáct úderů hodin. Abyste odehnali všechny zlé duchy, musíte je ale zvládnout spořádat během několika vteřin, než hodiny přestanou odbíjet půlnoc. K zajištění prosperity se na Filipínách zase jí dvanáct kulatých plodů – například jablka, švestky či právě hrozny.

FOTO: profimedia.cz

Pálení podobizny

Různá vyznání v Indii spojuje jedna prastará tradice, které si váží úplně všichni. Vyrobí se podobizna starého muže, která se o půlnoci spálí. Má se jednat o symbolický odchod starého roku. Zničením sochy se dává prostor pro příchod toho nového.

Dýňová polévka jako symbol svobody

Den nezávislosti.se na Haiti slaví 1. ledna. Tradičním jídlem se stala dýňová polévka, protože se v minulosti jednalo o vybranou pochoutku, kterou zotročení Afroameričané nemohli jíst. Protože se v každé domácnosti připravuje trochu jinak, je zvykem navštěvovat se a polévku si vzájemně vyměňovat. K něčemu podobnému dochází i v Mexiku. Ale tam si rozdávají pokrm zvaný tamales, což je kukuřičné těsto plněné masem, sýrem a zeleninou.

FOTO: Thinkstockphotos

Rozbíjení talířů

Že střepy přinášejí štěstí? To vědí v Dánsku už dávno. Vyhazování starých talířů se u nich na silvestra děje pravidelně, protože to má přinášet štěstí. Čím více se toho tedy při oslavách rozbije, tím lépe se všem bude dařit. Lhostejno, že pak už třeba nebudete mít z čeho jíst.

Věšení cibule a věštění z brambor

Cibule je základem každé kuchyně. V Řecku si jí váží dokonce natolik, že ji na Nový rok věší zvenku na hlavní dveře. Má symbolizovat plodnost a růst, protože dokáže sama klíčit. V Kolumbii se podobné úctě těší brambory. Na silvestra by se měly pod postel každého člena domácnosti umístit tři brambory – jedna oloupaná, druhá neoloupaná a třetí půl na půl. O půlnoci by měl každý poslepu jednu vzít a podle toho se určí, zda má očekávat štěstí, finanční potíže či obojí.

Brambory | FOTO: TV Nova

Pečení koláčů a bouchání chlebem

V Norsku a Dánsku se na poslední den v roce peče koláč ve tvaru věže zvaný kransekage. Často má dokonce až osmnáct vrstev. V Irsku se zase pečou bochníky chleba, které slouží k odehnání zlých duchů. K úspěšnému roku by měl člověk bouchat bochníkem o stěny a dveře v celém domě.