Někdo si možná může myslet, že pohádky vznikají jenom pro zábavu. Často ale mohou skrývat sdělení, která nejsou na první pohled patrná. Když se ale nad konkrétním filmem zamyslíte, najednou ho můžete vidět v úplně jiném světle. Všimli jste si někdy ideologického zabarvení v některých pohádkách? Pokud jste doteď žili v blažené nevědomosti, pravděpodobně zůstanete nevěřícně zírat, co všechno v nich lze najít.
Pohádkové příběhy se mnohdy inspirují lidovou kulturou, ukazují tedy hodnoty dané společnosti. Vytváří vlastní světy, ve kterých je jasně vymezeno dobro a zlo. V každé společnosti jsou navíc určitá pravidla fungování. Aby to bylo snadno pochopitelné, dělá se to všechno zjednodušeným způsobem. Právě tím ale vzniká úskalí, že může být tento žánr poměrně lehce zneužitelný pro propagandu.
Zřejmě nejjasnější příklad komunistické propagandy v pohádkách představuje snímek Pyšná princezna z roku 1952. I když příběh vychází z knihy spisovatelky Boženy Němcové, vždy záleží na konkrétním zpracování. Toho se v tomto případě ujal režisér a scenárista Bořivoj Zeman.
V pohádce jsou popsány dvě zcela odlišné země. V té jedné vládne král Miroslav, pojí se s ní světlo, harmonie ve společnosti a všichni v ní nadšeně spolupracují jako jeden pospolitý kolektiv. Obyvatelé mají neotřesitelnou víru ve vedení svého krále, kterou dávají najevo mimo jiné tím, že neustále zpívají.
Půlnoční království je vykresleno o dost negativněji. V čele je stárnoucí král, který je lehce ovlivnitelný a rozhodují místo něj jiní. V celé zemi navíc platí přísný zákaz zpěvu a vybírají se daně, což působí až vykořisťovatelským dojmem. Postupně dochází ke sbližování těchto zemí, které vyústí až v jejich sloučení. Paralela se skutečným poválečným děním u nás je zcela patrná.
Komunistické propagandy si lze všimnou i v pohádce Obušku, z pytle ven! z roku 1955. Hospodský představuje chamtivého podnikatele, který okrádá ostatní a myslí jen na vlastní prospěch. Kdo by s takto zle napsanou postavou chtěl sympatizovat? Na opačné straně stojí hodný, poctivě pracující, ale chudý muzikant, který se musí starat o svou početnou rodinu. Když dorazí k němu do hospody, krčmář ho okrade o kouzelný ubrousek i oslíka. A v závěru za tento čin dostane pořádně za vyučenou!
Krkonošské pohádky
I když na seriálu Krkonošské pohádky, který se začal vysílat v roce 1974, vyrostlo mnoho dětí, často bývá kritizován kvůli tomu, že podle některých otevřeně propaguje komunistický režim. Krakonoš za každou cenu prosazuje pouze svou vůli a všichni kolem mu donáší. Snad v žádném jiném příběhu nenajdete větší bonzačku, než je jeho sojka. Zároveň je ale jeho přístup ukazován jako jediný správný. Trautenberk symbolizuje zase věčně nespokojenou vyšší vrstvu, která chce na všem jen vydělat.
Další ideologické pohádky
V podobném duchu se nese i řada dalších pohádek, i když to nemusí být vždy na první pohled patrné. Jestliže se ale trochu zamyslíte nad poměry a uspořádáním v jednotlivých příbězích, budete pravděpodobně dost zaskočeni. Všimli jste si některých podobných náznaků ve filmech Byl jednou jeden král (1954), Princezna se zlatou hvězdou (1959) či Dařbuján a Pandrhola (1959)? Pokud tedy nechcete vidět tyto oblíbené pohádky v úplně jiném světle, možná se do hlubší analýzy raději ani nepouštějte.
Ať už si o tom všem myslíte cokoli, vánoční filmy a pohádky najdete každopádně na Voyo.