Legendární herec a moderátor Vladimír Menšík zářil v mnoha filmových rolích. Jeho komediální talent, kterým dokázal rozesmát lidi napříč generacemi, se v současnosti už jen tak nevidí.
I když od jeho smrti uběhlo už více než třicet let, diváci na něj nezapomínají a často si ho připomínají v jeho nejznámějších rolích. Herec proslul svými vtipnými historkami a neuvěřitelně rychlým životním tempem, které se mu nakonec stalo osudné.
Bohouš
Během Vánoc se v televizi každým rokem objeví krátký film Bohouš z roku 1968. V něm hraje ještě Jiří Sovák a Zdena Hadrbolcová. Majitel horského hotelu uzavře s hostem sázku – má toho sníst na posezení víc než jeho pes Bohouš. Pokud se mu to povede, získá týdenní pobyt zdarma, jestliže selže, bude u něj muset po týden zastávat pozici pokojské. Je tedy jasné, že u takové zápletky se divák rozhodně nenudí.
V souvislosti s vánočními svátky se sluší zmínit také jeho roli v pohádce Jak se budí princezny, ve které hraje mlsného sluhu Matěje. V tomto legendárním snímku z roku 1977 ze sebe sype jednu hlášku za druhou. Řada z nich se vžila do paměti lidí tak, že se používají i v běžném životě. Také právě díky němu si tahle přepracovaná verze Šípkové Růženky získala u lidí takovou popularitu.
Spolupráci s režisérem Václavem Vorlíčkem si herec zopakoval také při natáčení filmu Bouřlivé víno z roku 1976 a jeho dalších dvou pokračováních. Děj se odehrává ve fiktivní jihomoravské vesnici, kde chamtiví vinaři naletí chytrému podvodníkovi. Vladimír Menšík se proti tomu jako předseda JZD snaží bojovat. I když se jedná o dílo na zakázku komunistického režimu, talent některých herců neudusí ani sebehorší podmínky.
Ještě než se legendární režisér Miloš Forman vydal za hranice, natočil v roce 1965 hořkou komedii Lásky jedné plavovlásky. Jedná se o jedno z mála českých děl, které bylo nominováno na Oscara za nejlepší cizojazyčný film a ve stejné kategorii i na cenu Zlatý glóbus. Příběh vypráví o Andule, která pracuje v obuvnickém závodě, žije na internátě v malém městě a touží po pravé lásce. Na jedné zábavě málem podlehne jednomu postaršímu záložníkovi, kterého ztvárňuje právě Vladimír Menšík. Nakonec ale skončí v posteli s mladým klavíristou, nicméně tenhle vztah se taky nevyvíjí úplně podle jejích představ.
V kriminální komedii Nahá pastýřka z roku 1966 řeší Vladimír Menšík případ dvojnásobné vraždy, který souvisí s podvody s uměleckými díly. Kolem obrazu na zámku Ronov, na kterém je eroticky vyobrazena někdejší zámecká paní, se rozvíjí mnoho příběhů. Průběh vyšetřování je poměrně netradiční, protože kapitán Tronda používá i divadelní metody.
Manžela Jiřiny Jiráskové si herec zahrál v rodinné komedii Naše bláznivá rodina z roku 1968. V něm je výstižně zachycena atmosféra 60. let v pražských domácnostech. Experimentuje se tady taky s komiksovými bublinami, které jsou občas příhodně vkresleny do obrazu. Při závěrečném zpracování filmu nečekaně zemřel režisér Jan Valášek st., takže snímek musel dokončit Karel Kachyňa. Ačkoliv se nejednalo o nijak pobuřující film, byl nedlouho po premiéře kvůli scenáristovi Janu Procházkovi uložen na dvě desetiletí do trezoru. V něm málem skončily i některé další snímky oblíbeného herce. Nebo se tak i přímo stalo. Takový osud potkal například film Všichni dobří rodáci.
Natáčení filmu Parta hic z roku 1976 musel být pro Vladimíra Menšíka skutečný očistec. Do důlní šachty, ve které se příběh odehrává, ho musel dovážet vozík a u sebe měl neustále doktora, protože trpěl astmatickými záchvaty. Naštěstí nemusel být v hlubinách dolu sám, společnost mu dělali Jan Skopeček, Josef Kemr, Josef Dvořák, Ivan Vyskočil, Petr Nárožný či Jiří Krampol.
Vůně mléka
Hlavní píseň k snímku s názvem Vůně mléka nazpíval dokonce Karel Gott, ale u posluchačů příliš velký úspěch nesklidila. Někteří lidé z mladší generace ji proto zřejmě ani nikdy v životě neslyšeli. Pokud nepatříte mezi fajnšmekry, kteří mají tvorbu několikanásobného zlatého slavíka v malíku, můžete to teď napravit a pustit si ji.