Jak vyburcovat společnost? Janu Palachovi se to podařilo dvacet let po smrti

Student Jan Palach se nesmazatelně zapsal do paměti lidí. 16. ledna roku 1969 se odhodlal k velmi radikálnímu kroku. Aby probudil obyvatele Československa z letargie po vpádu vojsk Varšavské smlouvy, polil se hořlavinou a zapálil se. Jeho čin však vyburcoval veřejnost k tomu, aby nepřestávala v boji o svobodu a demokracii.

Snímek Jan Palach z roku 2018 sleduje několik posledních měsíců života tohoto studenta. Tvůrci se při tom snažili držet dostupných faktických pramenů, aby se co možná nejvíce přiblížili skutečnosti. S jistotou už ale nikdo přesně nezjistí, jaké myšlenky se mu tehdy honily hlavou.

Původ

Na začátku příběhu se Janovi na druhý pokus konečně podaří dostat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Protože jeho otec Josef v minulosti vlastnil cukrárnu, jejich rodina se režimu příliš nezamlouvala. Aby synům zajistila možnost studovat, vstoupila jeho matka Libuše v roce 1957 do Komunistické strany Československa. Když jeho otec v roce 1962 zemřel na srdeční infarkt a jeho bratr Jiří se odstěhoval, zůstal Jan s matkou sám v domě ve Všetatech.

FOTO:  TV Nova

Studentský život

Při studiích prožíval Jan vztah s přítelkyní Helenou a začal si užívat bouřlivý život na koleji. Lidé, kteří ho znali, ho popisovali jako velmi přátelského a pozitivního. Zároveň se aktivně zajímal o veřejné dění a zapojoval se do různých akcí. Nemohl pochopit, že po událostech 21. srpna 1968 lidé sklonili hlavu a zapomněli na nadějné období pražského jara.

FOTO:  TV Nova

První pochodeň

Aby vyburcoval veřejnost k akci, odhodlal se k činu, který na sebe strhl velkou pozornost. Nikdo z jeho nejbližších neměl nejmenší tušení, že se k něčemu takovému chystá. Ráno prý odjížděl ze Všetat do Prahy a loučil se s matkou, jako by to byl kterýkoliv jiný den. V půl třetí odpoledne se postavil na horní část Václavského náměstí, polil se hořlavinou, zapálil se a běžel od muzea směrem k nádraží. Na místě zanechal v aktovce dopis s požadavky skupiny dobrovolníků, do které patřil. Žádali okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování nejznámější okupační tiskoviny s názvem Zprávy. Následně byl s rozsáhlými popáleninami na 85 % těla odvezen do nemocnice.

FOTO:  TV Nova

Pobyt v nemocnici

I během pobytu v nemocnici, během kterého musel zažívat strašnou bolest, neustále opakoval, proč to udělal a nechtěl, aby z něj udělali blázna. Známý se stal rozhovor natočený na magnetofon, který s ním vedla psychiatrička Zdenka Kmuníčková. V něm také pronesl památný výrok: „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“

FOTO:  TV Nova

Stopa v umění

Tehdy dokonce vznikl krátký záběr, který ho zachycoval na nemocničním lůžku. Teprve nedávno se k němu po letech přihlásil kameraman Vladimír Smutný. Za tři dny po akci na Václavském náměstí Jan Palach ve dvaceti letech zemřel. Uznávaný sochař Olbram Zoubek mu následně sňal posmrtnou masku. Na jejím základě později vznikla bronzová pamětní deska, která se nachází u Filozofické fakulty.

FOTO:  TV Nova

Odkaz

Čin Jana Palacha následovalo několik dalších lidí. Byli mezi nimi například Jan Zajíc, Josef Hlavatý či Evžen Plocek. I když se vláda snažila, aby se na něj zapomnělo, v myslích občanů stále zůstával. Jeho památku uctila 15. ledna 1989 skupina aktivistů. Původně pietní akce přerostla v masivní protesty proti režimu, které vedly až k sametové revoluci. Jeho oběť tedy nebyla zapomenuta a částečně přispěla i k navrácení demokracie.

FOTO:  TV Nova

​Film Jan Palach můžete sledovat na Voyo.

Sdílet

Nejnovější videa

Články

Nestihli jste v TV

TOP pořady

Nové epizody už teď na Voyo

o 7 dní dříve • bez reklam • kdykoliv

Další pořady