Katarína Morháčová: Americký sen žiju jen díky tomu, že jsem cílevědomá a disciplinovaná

Katarína Morháčová: Americký sen žiju jen díky tomu, že jsem cílevědomá a disciplinovaná

Slovenská herečka Katarína Morháčová spolupracuje s významnými režiséry po celém světě. Už od malička chtěla být herečkou a je příkladem toho, že když se člověk snaží, může dosáhnout čehokoliv. Jak se to podařilo právě Kateríně?

Hrajete v divadlech v New Yorku i v Londýně, spolupracujete s režiséry v USA, Francii, Kanadě či Itálii. Jak se tohle podaří dívce ze Slovenska?

Herečkou jsem chtěla být od malička a nepředstavovala jsem si, jestli to bude v Americe nebo jinde. Po dokončení střední školy jsem potkala profesora z velmi známé ruské divadelní školy Moscow Art Theatre School a ten mi řekl o kombinovaném divadelním studijním programu mezi touto školou a školou v Cambridge v Massachusetts. Něco jsem si o tom načetla a rozhodla jsem se přihlásit. Zkoušky byly dost těžké, ale dostala jsem se tam a kvůli tomu se přestěhovala do USA. Také jsem se tam zamilovala a po skončení školy se i kvůli němu rozhodla zůstat. Přijala jsem nabídku hrát v divadelní hře A girl´s War, což nastartovalo mou divadelní kariéru. A k tomu se pomalu začaly přidávat nabídky na nezávislé filmy, televizní seriály a další. Nebylo to lehké, musela jsem se dost protloukat a podařilo se mi to jen díky tomu, že jsem cílevědomá, disciplinovaná a dost jsem obětovala. Pro mladé děvče z malé evropské země je těžké prosadit se v této branži, byla tu i jazyková bariéra. Tvrdě jsem pracovala nejen na znalosti jazyka, ale i na tom, abych odstranila přízvuk. Americký sen potřebuje i nějakou naivitu a nezkušenost mladého člověka: když do něčeho jde, není limitovaný strachem. A k tomu jsem asi měla i trochu štěstí.

Ze které filmové ceny máte největší radost a proč?

Jednou z cen, která mi dělá velkou radost, je americká cena Emact Theatre Award za představení The Gilded Red Cage. Je to one woman show, kterou jsem hrála v angličtině, ale napsal ji slovenský dramaturg Silvester Lavrík. Byla to opravdu dřina, navíc jsem měla i složité osobní životní období, i proto mi ocenění udělalo opravdu radost. Tuto hru jsme nakonec přivezli do New Yorku, potom do Francie a do Skotska na prestižní mezinárodní divadelní festival v Edinburghu. Další cenou, které si moc vážím, je ocenění za hlavní roli ve francouzském filmu Rendez-Vous. Tento psychologický thriller nás stál hodně práce a hodně lásky: v polovině natáčení režisér vážně onemocněl. Když se něco takového stane, nikdy nevíte, jestli se projekt podaří dokončit, protože je to přerušení kontinuity a kreativity. Ve snímku hraji manželku, která zjistí, že ji chce manžel zabít, a tak ho předběhne a najme si někoho, kdo ho odstraní dříve. Za tuto roli jsem dostala hodně mezinárodních ocenění, mimo jiné i Cult Critic Awards and Rome International Awards.

Na benefičních a filmových akcích se bavíte s Cate Blanchet, Georgem Cloonym, hrajete s Clivem Owenem nebo Edwardem Nortonem. Kdo z těchto filmových star na vás nejvíce zapůsobil a čím?

Kromě Clive Owena, se kterým jsem pracovala v seriálu Doktoři bez hranic a který režíroval oscarový režisér Steven Soderbergh, jsem mimo jiné pracovala i s Mariskou Hargitay, známou herečkou a výkonnou producentkou seriálu Zákon a pořádek. Seriál je úspěšný v USA přes 20 let a z Marisky cítíte pozitivní energii a velmi lidský a charismatický přístup ke každému včetně komparzistů. Je jí přes 50 let a nikdy byste to nehádali, je energická a pozitivní, moc jí fandím a doufám, že i já budu jednou taková. Taky jsem pracovala se Stevem Buscemim anebo Edwardem Nortonem. S ním jsem kromě filmu pracovala také na dokumentárním filmu o vodě, protože Edward je velký aktivista. Věnuje se záchraně a dostupnosti pitné vody pro země, které k ní přístup nemají. Během natáčení se z nás stali kamarádi, je velmi milý, skromný, jde za svým. Věnuje se tomu, co ho baví a je velmi kreativní a lidský. Když se pohybujete mezi takovými lidmi, pochopíte, že někteří z nich se soustředí jen na to, aby se zviditelnili, jiní jsou skromní, lidští a přestože jsou slavní, jsou pokorní a na nic si nehrají.

V říjnu vás uvidí také diváci Netflixu. Kde a jakou roli zde hrajete?

Na podzim Netflix uvede nový film Ambrosio. Jeho režisérem je fantastický Sam Barlow, držitel filmové ceny Britské akademie filmového a televizního umění BAFTA, tedy britské verze amerických Oscarů. Film je součástí trilogie, která sleduje hollywoodského režiséra a jeho tvorbu. Vypráví o filmu, který se natáčí ve slavném římském studiu Cinecittà a já tu mám dvojroli.

Jak to, že jsme vás teď zastihli v Čechách?

Připravuji seriál, který by se měl natáčet v roce 2023 na území Česka, Slovenska a Maďarska.

Koho jste obsadila?

Cílem je obsadit známé i neznámé české a slovenské herce. Jde mi hlavně o to, aby byli dobří a hodili se do projektu. Bude tu hrát i známý zahraniční herec, ale bohužel ještě nemohu prozradit jeho jméno. Jeden z důvodů, proč jsem přiletěla do Česka a na Slovensko, je i to, abych se seznámila s českými a slovenskými herci a režiséry. Proto jedu i na festival do Karlových Varů. Mám tam domluvených hodně schůzek s různými režiséry, producenty, herci.

Budete v tomto seriálu hrát hlavní roli?

Ano, v tomto seriálu, jehož jsem i scenáristkou, budu hrát hlavní roli. Je to projekt velmi blízký mému srdci, protože jsem ho napsala o mé zkušenosti z doby, kdy jsem vyrůstala na Slovensku a v Čechách.

Jak se bude jmenovat?

Maman, což je z francouzského slova matka, a budu jej i produkovat. Není to poprvé, produkovala jsem již několik krátkometrážních a jeden celovečerní film, ale nikdy jsem neprodukovala takto velký projekt. Je to výzva, ale jsem na ni připravená a vím, že to dokážu.

Jak se chystáte do Karlových Varů, co se týká oblečení, šperků, kadeřníka?

Šaty na běžné denní nošení mám svoje. Mám ráda spíše umělecké značky, miluju například izraelskou značku Sabina Musáyev a šaty návrhářů, kteří používají recyklované materiály. Boty mám ráda italské. Večerní šaty mi zajistí v Elle Beauty Lounge a sama jsem je ještě neviděla. Šperky budu mít od české klenotnické značky ALO diamonds. Znám ji ještě z doby, než jsem v devatenácti letech odjela ze Slovenska. Už tenkrát se mi líbily jejich šperky. A když jsem loni vůbec poprvé natáčela na Slovensku seriál Druhá šanca pro TV Markízu, zjistila jsem, jak se tato česká značka posunula na úplnou špičku v rámci Evropy a mám z toho radost. Diamanty k ženám patří.

Sdílet

Nejnovější videa

Nestihli jste v TV

TOP pořady

Nové epizody už teď na Voyo

o 7 dní dříve • bez reklam • kdykoliv

Další pořady