SKUTEČNÝ PŘÍBĚH: Záchrana života přišla z druhého konce světa!

Zdroj: ČNRDD

O svůj životní příběh se s námi podělila pacientka Karla Hašková, jíž lékaři diagnostikovali těžkou aplastickou anémii, kvůli které visel její život doslova na vlásku. Záchrana přišla díky Českému národnímu registru dárců dřeně a samozřejmě dárci, který se našel až za oceánem…

„Vedla jsem takový bezstarostný život. Sportovala, chodila s kamarádkami na diskotéky. Najednou se mi začaly dělat modřiny na rukou a na nohou. Zpočátku jsem tomu nevěnovala pozornost, protože za den až dva zase mizely. Jenže najednou jsem cítila obrovskou únavu, nemohla jsem vyjít schody. Protože jsem velký strašpytel, k lékaři jsem nešla, dokud jsem nepřestala vidět na jedno oko,“ vrací se ve vzpomínkách Karla Hašková z Františkových Lázní.

Odhalení vážné nemoci
Pak už vše nabralo rychlé obrátky. Na očním oddělení chebské nemocnice potvrdili nejen krvácení do sítnice, ale také důvod všech potíží: obrovské snížení počtu červených krvinek. Následoval převoz na hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň. „Tam mi vysvětlili, že mám těžkou aplastickou anémii. To byl šok. Nikdy jsem nebyla vážněji nemocná. Zpočátku mne nemoc ale příliš neomezovala. Každý měsíc jsem jezdila na transfuzi, mohla jsem žít, jak jsem žila doposud.“

Karlin zdravotní stav se však zhoršoval, nasazená léčba příliš nezabrala, a tak ji lékaři připravovali na to, že bude muset podstoupit transplantaci kostní dřeně. Dlouho se bránila, čekala na zázrak. „Zázraky se přece stávají. Já nejsem v pravém slova smyslu věřící, ale jsem přesvědčená, že někdo je se mnou, a když mi bylo špatně a úzko, tak jsem k němu promlouvala. Představuji si, že můj anděl strážný je takový andílek roztomilý,“ svěřuje se. Zázrak se stal, ale musela mu jít naproti a ještě leccos překonat. Stále častěji pobývala na hematologicko-onkologickém oddělení. Párkrát ji tam její tehdejší přítel, nynější manžel, Zdeněk přinesl doslova v náručí. S transplantací nakonec souhlasila, a když se našel vhodný dárce, byla připravená.

„Měla jsem už termín. Mí blízcí mi byli obrovskou oporou, ale věděla jsem, jak je můj stav nesmírně trápí. Dodávala jsem jim odvahu, že všechno zvládneme. Předtím než jsem měla odjet do Plzně, jsem si přála se Zdeňkem obejít naše oblíbená místa. Když vážně onemocníte, najednou jako kdyby se vám otevřely oči. Vnímáte, jak úžasně svítí slunce a stromy jsou krásně barevné,“ říká Karla.

Druhé narozeniny
Den před jejím plánovaným nástupem do plzeňské nemocnice přišel šok v podobě telegramu, že se transplantace odkládá. Dárce buď nezastihli, nebo si to rozmyslel. „Ještě teď mám husí kůži. Tak dlouho jsem odolávala, a když jsem se rozhodla, se všemi se rozloučila a svitlo mi světýlko naděje, že mi někdo zachrání život, najednou zhaslo.“ Ale Karlin andělíček strážný ji trápit nenechal. Pracovníkům Českého národního registru dárců dřeně se podařilo najít nového dárce až za oceánem. „Byla jsem nadšená! Přemýšlela jsem o člověku, který mi dřeň věnuje, jaký asi je, jak žije,“ vyznává se Karla.

Dne 23. března 2005 se podruhé narodila a tento den také slaví jako své druhé narozeniny. „Je to strašně zvláštní, úžasný pocit, protože vám po kapkách přichází do těla nový život. Pak už jen čekáte. Druhý, třetí den, jestli tělo začne fungovat a začnou se tvořit zdravé krevní buňky,“ vzpomíná. K velké radosti všech se to povedlo.

Další rána
Po dvou měsících přijela konečně domů a po čase se zas pomalu začala zapojovat do běžného života. Cvičila, kamarádce hlídala malého chlapečka. A přišla další rána. „Bylo mi hrozně špatně. Motala se mi hlava, měla jsem pocit, že se mi zvětšuje. Myslela jsem si nejdřív, že mi nastydly dutiny, protože mám malý skútr, na kterém ráda jezdím. Přidaly se ovšem i výpadky paměti,“ svěřuje se Karla. Jednalo se o cystu v mozkové komoře, kterou museli neurochirurgové operovat. Po kraniotomii, otevření lebky, která byla opět zakryta kostní ploténkou, se Karle mírně rozestupují švy mezi lebečními kostmi. Bere to však sportovně, patku prostě přehodila na druhou stranu.

Šťastný konec
Karlin anděl strážný se teď může radovat. Její zdravotní stav je dobrý. Chodí cvičit, stará se o domácnost, zahradu a provdala se za svého dlouholetého přítele, který jí byl po celá léta obrovskou oporou.

„Každý den si teď snažím udělat hezký, protože byly noci, kdy jsem se bála usnout, že už se ráno neprobudím. Vyhýbám se lidem, kteří jsou plni závisti a zloby, toho špatného jsem už poznala hodně. A samozřejmě se snažím pomáhat Nadaci pro transplantace kostní dřeně, protože já jsem se uzdravila a další na to čekají. Zachránit jeden lidský život musí být něco úžasného a já jsem za to neznámému dárci tak vděčná...“ uzavírá Karla Hašková.

Zachránit někomu život můžete i vy! Začněte tím, že se zapíšete do registru dárců kostní dřeně! Více informací naleznete na www.kostnidren.cz.