Frčíme do světa fantazie

Publikováno 26.02.2020


Snímek Frčíme nás zavede do světa fantazie, ve kterém se představí dva elfští teenageři, kteří se vydají na pozoruhodnou výpravu, aby zjistili, zda ve světě zůstalo aspoň kousek toho magického. Těšte se do kin už 5. března.

Příběh filmu se inspiruje mým vlastním vztahem k mému bratrovi a naším poutem k otci, který zemřel, když mi byl zhruba jeden rok,“ vysvětluje režisér Dan Scanlon. „Byl pro nás vždycky velkou záhadou. Jeden z našich příbuzných nám poslal nahrávku, na které řekl jenom dvě slova: ‚ahoj‘ a ‚sbohem‘. Dvě slova. Ale pro mě a mého bratra byly naprosto kouzelná.“

            „To se stalo výchozím bodem,“ pokračuje Scanlon. „Všichni jsme o někoho přišli, a pokud bychom s tím člověkem mohli strávit jediný další den, bylo by to naprosto ohromující. Věděli jsme, že pokud chceme takový příběh vyprávět, musíme film zasadit do světa, ve kterém byste takovou ohromující příležitost mohli mít.“

            Tvůrci filmu usoudili, že v jejich světě proto musí existovat magie. „Jedná se o moderní fantasy film z předměstí – což je pro Pixar zcela novým žánrem,“ směje se producentka Kori Rae. Tvůrci filmu proto svůj svět obydleli elfy, víly, satyry, kyklopy, kentaury, skřítky a trolly, stejně jako řadou dalších postaviček z mýtů, pověstí, bajek a fantasy. Ale jak se ukazuje, magie už roky ze světa pozvolna mizí – je už skoro zapomenutá. „Věnovat se jí dokázali jenom někteří lidé,“ popisuje Rae. „Bylo to obtížné a museli jste velice intenzivně trénovat. Jak se rozvíjela technologie, považovali ji všichni za mnohem snazší způsob, jak dosáhnout toho, po čem toužili. Magie stále existuje, ale nikdo se jí už moc nevěnuje.“

            Příběh nám představuje Iana, elfa, který přišel o otce ještě předtím, než se narodil. Ian je nejistý a introvertní a touží po sebevědomí a síle – a je si naprosto jistý tím, že kdyby vyrůstal se svým otcem, určitě by přesně takový byl. „Je trochu stydlivý a nesvůj,“ popisuje Scanlon. „A doprovod mu dělá jeho rozverný a chaotický starší bratr Barley, který Ianovi neustále způsobuje řadu potíží. Barley chce svému bratrovi vysvětlit, jak život funguje, ale Ian si není tak docela jistý tím, že Barley ví, o čem mluví.“

            V den svých 16. narozenin Ian ještě silněji než kdy jindy touží po tom, aby byl lepší a odvážnější – jako jeho otec. Takže když chlapcům jejich matka dá dárek, který jim zanechal jejich otec – vnímá ho Ian jako příležitost konečně uskutečnit to, po čem neustále snil: získat od otce rady do života. „Otec jim oběma zanechal dopis s tajemným kouzlem, kouzelnou hůlkou a zvláštním drahokamem, který jim umožní strávit s ním jeden den,“ říká Scanlon. „Když otec onemocněl, chtěl najít způsob, jak by měl šanci vidět své syny dospívat.“

            „Drahý Iane a Barley, před dávnými časy byl svět plný zázraků. Byl plný dobrodružství, vzrušující, a především plný magie. A ta magie pomáhala všem, kteří pomoc potřebovali. Ale nebylo snadné ji ovládnout. Takže svět objevil snazší způsoby, jak si poradit. Postupem času magie vyprchala, ale doufám, že ve vás ještě alespoň trochu magie zbývá. Takže jsem napsal tohle kouzlo, abych mohl na vlastní oči zjistit, kým moji synové budou, až vyrostou. Máme jen jedinou šanci. Dar znovuzrození až do zítřejšího západu slunce. Jeden den na světě.“

            Barley je okamžitě ochoten plán realizovat, protože je dlouholetým fanouškem historie jejich světa a možností magie. Ale kouzlo nefunguje tak, jak by mělo, a chlapci drahokam zničí, než se celý proces podaří dovést do konce. „Nakonec vyčarují ze svého otce pouze nohy, které jsou rozhodně naživu,“ říká Scanlon. „A mají 24 hodin na to, aby nalezli jiný drahokam a pokusili se svého otce vyčarovat kompletního, dokud jim nezmizí navždy.“

            Bratři si na pomoc vezmou Barleyho milovanou dodávku Guinevere a vydají se na pouť, která jejich vztah skutečně prověří. „Barley strávil celý život studiem toho, jak fungují výpravy za posláním, ale Ian je tím, kdo je schopen ovládnout magii,“ vysvětluje Rae. „Uvědomují si, že jeden druhého potřebují.“

            Vedoucí týmu pro práci na příběhu Kelsey Man prohlašuje, že příběh filmu toho nabízí mnohem více. „Vždycky se mi líbil nápad na možnost strávit jeden den s někým, koho jste ztratili,“ říká. „Existuje někdo, koho něco takového neoslovuje? Na tomhle filmu je ojedinělé to, že jsme od začátku věděli, co chceme našim filmem po emocionální stránce sdělit.“

            Rae s tím souhlasí. „Moje sestra se skutečně překonávala ve snaze podporovat mě a starat se o mě, když jsem měla problémy na střední škole,“ říká. „Takže mě v tomhle ohledu vztah mezi Ianem a Barleym oslovoval. Zjistili jsme, že snad všechny tenhle příběh nějakým způsobem oslovuje – někteří, jako třeba Dan, přišli v útlém věku o některého z rodičů. Jiní měli velice výjimečný vztah ke své matce nebo třeba sestře. Myslím, že právě díky tomu se nám podařilo zajistit, že se jedná o jedinečný příběh.“

            Osobní inspirace režiséra Dana Scanlona byla počátkem projektu, který se měl stát 22. celovečerním filmem společnosti Pixar Animation Studios. „Nejprve jsme začali postavami,“ říká Scanlon. „Chtěli jsme vyprávět příběh dvou bratrů. Věděli jsme, že jeden z nich bude stydlivý a nesvůj a chtěli jsme, aby mu společnost dělal někdo, kdo má naprosto odlišnou osobnost – někdo, kdo mu zcela upřímně touží vysvětlit, jak svět doopravdy funguje, ale kdo o tom možná sám zas až tak moc neví.“

            Ačkoliv se postavy filmu zrodily ve světě fantazie, bylo pro tvůrce filmu důležité, aby měly lidské emoce a také vnitřní problémy – a to zejména hlavní hrdinové. „Chtěli jsme, aby svět filmu byl sice svérázný, ale přesto lidský,“ říká výtvarník postav Matt Nolte. „Potřebovali jsme, aby diváci byli schopni identifikovat jejich emoce a soucítit s nimi.“

            Postavy elfů jim poskytly lidské rysy a výrazy, ale skutečnost, že jsou jinak elfové fantastickými stvořeními je pomohlo po vizuální stránce odlišit od lidí. „Elfové jsou zajímaví,“ říká vedoucí týmu pro tvorbu postav Jeremie Talbot. „Všichni máme nějakou představu o tom, jak by měli vypadat, ale každý z nás ji má trochu odlišnou. Už jenom diskuse o barvě jejich pleti nám nabídla celou škálu možností – růžovou, zelenou, žlutou, oranžovou, fialovou – a nakonec jsme se rozhodli pro modrou.“

            Ale kameramanka Sharon Calahan, ASC říká, že následkem této volby nebylo snadné elfy správně nasvítit. „Modrá pleť intenzivně reaguje na barevné osvětlení,“ popisuje. „Museli jsme přijít na to, jak si s tím poradit, abychom zajistili, že jejich modrá pleť bude stále působit příjemně.“

            Tvůrci filmu samozřejmě toužili po tom, aby na diváky elfové působili realisticky, takže výtvarníci filmu strávili spoustu času vyhodnocováním osvětlení. Podle vedoucí týmu shaderů postav Any Lacaze se v souladu s tradicemi pozornosti k detailům, kterými jsou výtvarníci Pixaru proslulí, museli rozhodnout o tom, jakým způsobem bude světlo prostupovat elfíma ušima. „Usoudili jsme, že by se mělo jednat o teplé světlo,“ prohlašuje. „Poté, co jsme vyzkoušeli různé možnosti, nám to přišlo přirozenější, přitažlivější a přátelštější.“

            Výtvarníci filmu také vytvořili sochy všech ras, které se ve filmu objevují, aby zjistili, jakým způsobem elfové do světa filmu zapadají. Jakmile si tuto skutečnost ujasnili, mohli se naplno věnovat návrhu Iana, Barleyho a Laurel Tichošlápkových. Podle Talbota potřebovali elfy navrhnout tak, aby působili jako jednotná rasa, a také zajistit, aby postavy působily dojmem, že patří do jedné rodiny. „Zjistili jsme, že pokud upravíme jednu z postav, musíme provést úpravy i na těch ostatních – takže v matce je něco málo z Iana a něco z Barleyho. Najít tu správnou rovnováhu a to, jak působí společně, bylo poměrně nesnadné.“


Novinky z NOVY