Vánoční anketa s Renátou a Pavlem

Aktualizováno 19.09.2015

Renáta Czadernová, Pavel Dumbrovský a první sněhové vločky
Zdroj: TV Nova

Vánoce jsou za dveřmi, někteří z nás pečou cukroví a jiní shánějí dárečky pro své blízké. Jak se připravují na vánoční svátky moderátoři TN? Ptali jsme se za vás…

Diskutujte o Televizních novinách ZDE.

Otázky:

1. Kdy zpravidla začínáte s přípravami na vánoční svátky?
2. Nakupujete dárky promyšleně a dlouho dopředu, nebo je sháníte na poslední chvíli a berete, co vám cvrnkne do nosu?
3. Kdo u vás v rodině peče vánoční cukroví? A kolik druhů míváte?
4. Jak u vypadá Váš Štědrý den?
5. Kupujete živý stromeček, nebo máte někde ve sklepě schován umělý?
6. Na jaký dárek nejraději vzpomínáte?

Renáta Czadernová


1. Dá se říci, že žádné velké přípravy u mne neprobíhají. V Praze přes Vánoce nejsem, jezdím domů do Ostravy, takže jediné, o co se starám, je nakupování dárků. Doma se o vše starají rodiče, já už přijíždím k hotovému.

2. Většinou začínám nakupovat v listopadu a končím těsně před Vánoci. Dárky, které mám promyšlené, kupuji dříve. Na poslední chvíli už dokupuji pouze maličkosti. Nakupuji promyšleně a hlavně tak, abych dárkem danou osobu potěšila.

3. Cukroví peče maminka. Já domů jezdím v době, kdy už má napečeno, takže ani nemůžu pomáhat. Když jsem ale ještě bydlela s rodiči, tak jsem samozřejmě asistovala a moc ráda. Míváme asi pět druhů, které se nemění, a vždy nějakou novinku.

4. Už dopoledne se setkáváme s celou rodinou (tetou, strejdou, bratrancem, sestřenicí a jejich rodinami) u babičky a dědy doma. Tam je vždy napečeno plno dobrot, něco málo sníme, poslechneme si koledy, připijeme si na zdraví, popovídáme si a rozdáme dárky. Pak jedu s rodiči ještě za rodinou z taťkovy strany, tam se odehrává v podstatě totéž. Pak už se natěšeni vydáváme připravit štědrovečerní večeři. Na slavnostně nazdobeném stole nesmí chybět cukroví, ovoce, zelná polévka, smažený kapr a bramborový salát. A také šupiny z kapra pod každým talířem, abychom měli dostatek peněz po celý rok. A zvyky? Každý rok jsem musela zvonit na zvoneček a křičet v otevřeném okně „Ježíšku přijď k nám!“ Když jsem byla malá, křičela jsem z plných plic, ale přiznám se, že čímjsem byla starší, můj hlas v okně slábnul… Dnes už to nedělám.

5. Dokud jsem byla malá, mívali jsme živý stromeček, ale z důvodu snadnějšího úklidu byl vyměněn za umělý. Větvičky z živého máme ve vázách, aby nám provoněly byt.

6. Když mám vybrat jeden, ze kterého jsem měla v dětství snad největší radost, tak to byly silonky. Bylo mi asi pět let a připadala jsem si strašně dospělá a důležitá. Tehdy to nebylo vůbec jednoduché, sehnat silonky na tak malou holku.

Pavel Dumbrovský


1. Většinou hned po skončení teplého počasí, abych se měl na co těšit. Odkvétající muškáty na oknech nahradí manželka větvemi borovice a smrku, večer si dáváme předpředvánoční svařák při svíčkách s tím smradlavým Františkem (to říkám já), anebo couráme uličkami večerní staré Prahy. To je jedna verze naší rodiny, jak přežít tu ošklivou část podzimu. Mnohdy to však děláme tak, že odjedeme v listopadu někam na dobrodružnou cestu do tropů a vracíme se před Vánocemi, často už ve vánoční náladě a s exotickými vánočními dárky.

2. Promyšleně na poslední chvíli.

3. Peče manželka za neumělé pomoci, či spíše nepomoci nejmladší dcery a většinou tak třicet druhů. Ale skvělých.

4. Řekl bych, že naprosto klasicky. Celodenní hladovění, abychom viděli prasátko. Dopolední procházka starou Prahou. Kolem šesté štědrovečerní večeře – kapr, bramborový salát, víno, plno dobrot, nesmí chybět štrúdl a bílé klobásky, a hlavně bujabéza – speciální francouzská polévka z mořských plodů. Scházíme se pravidelně celá rodina a vždy rodiče buď z jedné či druhé strany, nebo jsme naopak všichni u rodičů. Pak děti zazpívají koledy a jde se čekat na zazvonění Ježíška. Nejmladší dcera na něj ještě věří. Pak dlouho rozbalujeme dárky, protože musí každý rozbalit vždy jeden dárek a ostatní se kochají. Pak druhý, atd… Až se všichni vystřídají. Následují vánoční zvyky – házení botou, svíčky ve skořápce do vody v lavoru, krájení jablka a podobně. Zbytek večera a část noci pak debužírujeme a hrajeme úplně nové společenské hry, které jsme dostali. To je naše vášeň. Naopak nemám stále moc rád dárky měkouše (oblečení).

5. Vždy míváme pravý, někdy od hajného, někdy od známých, co mají les, někdy jen z trhu. Umělý jsme měli také, když děti byly neposednými miminky a batolaty. Většinou máme ale stromky alespoň dva, v různých místnostech, aby byla vánoční atmosféra všude. A zůstávají na místě často nejméně do poloviny ledna až začátku února. Je to taková prodloužená vánoční pohoda.

6. Opravdu největší radost jsem měl – na to nezapomenu – z dokonalé repliky pásového traktoru s radlicí. Byl na baterky, svítil, měl funkční řadicí páku a utáhl opravdu velký náklad nebo vyčistil cestičku od sněhu. V době socialismu to bylo něco úžasného. Moc jsem si ten pásák přál a asi jsem byl tehdy chvíli hodný, že to zpozoroval i Ježíšek.

Diskutujte o Televizních novinách ZDE.


Novinky z NOVY