SKUTEČNÝ PŘÍBĚH: Zítra stonat nemůžu. Příští týden?

Aktualizováno 26.02.2016

Kampaň dárcovství kostní dřeně - pacient Otto Kobylák
Zdroj: ČNRDD

Takového pacienta, jakým je Otto Kobylák, aby pohledal. „Teď nemůžu přijít, točím,“ slyšeli nejednou na Hematologicko-onkologickém oddělení FN Plzeň, když ho zvali k návštěvě. A byla to návštěva velmi důležitá, protože jeho diagnózou byl myelodisplastický syndrom.

Otto Kobylák je takzvaný key grip. Dohlíží na práci s kamerovými jeřáby, vozíky a jinými platformami, zkonstruovanými k polohování, přemisťování a pohybu kamery při filmování. Musí být tedy na place vždy, když se točí. Je to jeho práce. Právě v době, kdy nemoc a s ní spojené závažné zdravotní potíže gradovaly, se štábem režiséra Zdeňka Trošky natáčel poslední pohádku Čertova nevěsta. Přitom kolegové filmaři ani samotný režisér vůbec netušili, že je vážně nemocný. „Nemohl jsem odejít od práce. Bral jsem to tak, že mám horší chřipku,“ tvrdí energický Otto Kobylák a zároveň přiznává, že často zatínal zuby, aby natáčecí den zvládl, protože jeho povolání vyžaduje i značnou fyzickou námahu při stěhování těžké techniky a stavbě kamerových systémů.

Je to už pěkná řádka televizních a celovečerních filmů, seriálů, dokumentů, reklam i videoklipů, o jejichž úspěch se svým vydatným dílem zasloužil. Jsou to například filmy Jak se krotí krokodýli nebo Účastníci zájezdu Jiřího Vejdělka. Se Zdeňkem Troškou točil mimo jiné Nejkrásnější hádanku, Kameňáky a onu Čertovu nevěstu.



Nemoc vtrhla do jeho pracovní a životní pohody zkraje loňského roku. Zprvu nenápadně, ale vzápětí velmi razantně. „Těsně po Silvestru jsme začali natáčet nový český film režiséra Tomáše Krejčího Poslední z Aporveru. Trikový fantasy 3D film, který kombinuje živé herce s animovaným a počítačovým prostředím, říká se mu český Avatar, jsme točili ve studiu. To bývám pokaždé trochu unavený, otrávený, vadí mi uzavřený prostor, takže jsem zdravotním potížím nevěnoval pozornost. Projekt skončil a koncem února jsme jeli točit do přírody a má únava se pořád zhoršovala,“ přiznává Otto Kobylák.

Když se přítelkyně polekala, že má po obličeji modřiny a teče mu krev z nosu, ještě byl klidný. Ale když se trochu odřel a krvácení ne a ne zastavit, pochopil, že opravdu něco není v pořádku. Po bezmála dvou desítkách let navštívil svého praktického lékaře. „Za tři dny mi zavolal, že se nemohli dopočítat krvinek a že v tom tedy bude problém. Dostal jsem doporučení na Hematologicko-onkologické oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Tady mě vyšetřili a dostal jsem transfuzi krve. Přiznám se, že jsem se rozbrečel jako malé dítě, protože jsem vždycky krev dával, mám na svém kontě 68 odběrů, a teď tohle. Pak jsem si řekl: ,No, mám to za sebou.‘ Jenže jsem se dozvěděl, že za týden mám přijít zas a tak že to bude pořád. To byly krušné chvíle,“ vyznává se filmař. Že by ale souhlasil s pracovní neschopností, o tom nemohla být řeč. „To přece nešlo, vždyť jsme točili Čertovu nevěstu,“ vysvětluje. Lékaři naštěstí vzali svého pacienta s humorem. Jezdil dál na kontroly, transfuze, dostával léky a kontakty na zdravotnická zařízení v blízkosti natáčecích míst, kde by mohl najít okamžitou pomoc v případě akutního zhoršení zdravotního stavu. „Jakmile jsme dokončili loni v září film, nastoupil jsem do plzeňské nemocnice a 6. října, kdy mi transplantovali dřeň, jsem se znovu narodil,“ konstatuje Otto Kobylák.

Šest týdnů pobyl v nemocnici a stále si nemůže dost vynachválit lékaře a ostatní personál hematologicko-onkologického oddělení. „Pokojíček jsem měl pro sebe, uzavřené apartmá, luxus,“ vtipkuje. Lékaři ho zpočátku připravovali na to, že ho čeká dlouhodobé stonání. Otto Kobylák byl však jiného názoru. „Řekl jsem jim jasně: ,Máte půl roku, víc vám nedám‘,“ odpověděl. Krátce poté, co se vrátil z nemocnice domů, už podle slov své přítelkyně šumoval v garáži. Zkrátka svou nemoc považoval za trochu větší chřipku.

 

Zachránit někomu život můžete i vy! Začněte tím, že se zapíšete do registru dárců kostní dřeně! Více informací naleznete na www.kostnidren.cz.

 


Novinky z NOVY