Režisér Juraj Herz: I historické drama může být horor!

Aktualizováno 29.03.2014


Režisér a scenárista nového snímku Habermannův mlýn Juraj Herz se narodil 4. září 1934 v Kežmaroku. Ke konci války byl spolu s rodiči deportován do koncentračního tábora. K tématu Sudet během druhé světové války a po ní má tedy rozhodně co říct.

Proč jste si vybral právě toto kontroverzní téma z české historie, zvlášť když jste sám byl jednou z obětí německého fašismu…
Protože si myslím, že zlo se nemá odplácet zlem. Já sám jsem byl vinou německých fašistů v koncentráku a dělám tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany.

V tom je ovšem téma daleko obecnější, než jen že osvětlujete určitou temnou dějinnou kapitolu. Je o zlu v člověku, které najednou za určitých okolností vyvře ven…
Ano, a je to i o chamtivosti a o snaze zakrýt své vlastní zločiny, protože mezi těmi zapálenými revolučními gardisty s rudou páskou na rukávě i mnoha zdánlivě slušnými, obyčejnými lidmi byli udavači. A oni potřebovali odstranit ty, kdož o jejich proviněních věděli.

Film je natočený na motivy stejnojmenné knihy Josefa Urbana, která vychází z reálného případu. Kolem jeho pravdivosti však existovaly dohady pamětníků a lidí, kteří se cítili být neprávem obviněni… Ověřovali jste si nějak hlouběji než autor románu fakta?
Víme, že Habermann existoval, existoval i mlýn. Bylo to na Moravě. A to je taky všechno. Skoro vše ostatní je fabulace. Není to ale úplně vymyšleno, protože ty skutky se staly, třeba ne tak zhuštěně, jak je to ve filmu pojednávané, ale velmi podobně. Ale je to nový příběh, kde se většinou hrdinové kromě Habermanna jmenují jinak. Za druhé je to hraný film a nikoli dokument. A za třetí - my máme také své výzkumy a víme, jak se kteří lidé chovali. Takže když po tolika letech třeba i příbuzní a potomci tvrdí, že to bylo jinak, taky to neberu úplně vážně.

Vy jste během pár měsíců přešel ze žánru hororu, který představuje váš poslední film T.M.A., k žánru historického dramatu. Tenhle žánrový skok vám potíž nedělal?
Nedělal, protože to historické drama je podstatně větší horor než jakýkoli fiktivní horor.

Jak jste si vybíral německé herce pro Habermannův mlýn. Dlouho jste v Německu žil, takže to pro vás asi nebyl tak velký problém…
Vybírali jsme je společně s německým producentem filmu Karlem Dirkou, který ty herce zná lépe než já. Já měl předem jen jednu prosbu obsadit Bena Beckera, který mě zajímá už léta, a chtěl jsem s ním točit. A Hannah Herzsprung jsem viděl ve dvou filmech, a byla tak skvělá, že jsem byl velmi šťastný, když mou nabídku hrát hlavní ženskou roli Habermannovy manželky přijala.


Novinky z NOVY