Unikátní osmidílný seriál o skutečných příbězích skutečných lidí. Osudy pacientů, lékařů a sester, které se protnuly ve špičkovém lékařském zařízení IKEM Praha.

Pane Dvorak: Jsem 14 let po transplantaci ledviny a NIKDY jsem zadnou rousku, ani rukavice nenosil. Nikdo me k tomu ani nenutil a nevybavuju si nikoho na oddeleni s nejakou rouskou. Myslim ze to prameni z prehnane uzkostlivosti. Ja treba na prvni kontrolu po propusteni jel v zime v mrazu stopem 150km, protoze mi ujel bus.
Podle lekaru muj imunitni system nyni funguje jako u zdraveho cloveka. Nemam zadne problemy - cca 1-2x do roka klasicka viroza se vsim vsudy. Nijak se neomezuju, nestranim se nikomu a neutikam pred nakazenou rodinou, proste funguju jako kazdy jiny.
A k serialu bych rekl, ze je to naprosta pecka, samozrejme se mi vybavuji moje vlastni zkusenosti a tak to dost prozivam :-)

Jsem devět let po transplantaci jater, Váš pořad sleduji pravidelně. Zaráží mne, jak to, že pacienti po transplantaci ve Vašem pořadu nenosí žádné ochranné roušky ani rukavice-které pacienta chrání proti infekci. Takhle se má pacient chránit po dobu třech měsíců po transplantaci. Nevím jestli chcete ukázat, že člověk po transplataci okamžitě vyskočí z postele a vrátí se mezi zdrave lidi...ale transplantací vše začíná. Měli by jste ukázat co je spojene s transplatací, ochrana, léky...atd. Ať lidé vědí, když potkají člověka s rouškou a rukavicemi, že není nebezpečím pro ně...ale oni pro něj. Váš pořad moc pomáhá nám transplantovaným i lidem kteří teprve na transplantaci čekají.
Děkuji.
Zdeněk Dvořák